Klášter Poblet

V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Klášter Poblet a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých skromných začátků až po svou relevanci dnes hraje Klášter Poblet zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Postupem času se Klášter Poblet stal předmětem intenzivních diskusí a inspiroval nespočet výzkumů, což prokázalo jeho význam v tak rozmanitých oblastech, jako je věda, kultura, politika a mnoho dalších. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak se Klášter Poblet v průběhu let vyvíjel a jak nadále utváří svět kolem nás.

Klášter Poblet
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Souřadnice41°22′51″ s. š., 1°4′57″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumi, iv
Odkaz518 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1991 (15. zasedání)

Klášter Poblet je cisterciácký klášter v Katalánsku mezi městy Vimbodí a Espluga de Francolí. Tento architektonický skvost je zařazen na seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Barcelonský hrabě Ramón Berenguer IV. založil na místě zvaném Poblet cisterciáckou fundaci a povolal mnichy z languedockého kláštera Fontfroide. V roce 1151 byla zahájena výstavba kaple a poté stavba kláštera Panny Marie. Zároveň s povýšením fundátorova potomstva na aragónské krále došlo k dalšímu rozmachu rozvoje opevněného kláštera, který se časem stal i královským pohřebištěm.

Cisterciáci postavili klášter v románském slohu, později byly připojeny gotické budovy. Součástí komplexu je obrovský dormitář dlouhý 87 a široký 10 m. Jeho rozměry dávají tušit, jak velké množství mnichů tu bylo ubytováno. Impozantní prostor byl počátkem 15. století přestavěn v gotickém slohu. Hlavní oltář z alabastru je mistrovským dílem renesančního sochaře Damia Formenta z let 1527–29.[1] Královské náhrobky byly roku 1835 zničeny a ve 20. století byl rekonstruovány Fredericem Marèsem.

V klášteře jsou uloženy ostatky sv. Bernarda z Alciry, cisterciáckého mnicha a mučedníka. Je zde rovněž pohřben generální opat cisterciáckého řádu, rodák z jižních Čech, Matthäus Quatember.

Současnost

V klášteře dodnes žije mnišská komunita. Mniši vydávají tzv. Scriptorium populeti, texty o historii kláštera a cisterciácké spiritualitě. V klášterním kostele bývají podle komunitního rozvrhu několikrát denně bohoslužby.

Královské pohřebiště

Reference

  1. ↑ BERNHARD, Marianne. Kláštery. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. ISBN 80-85785-56-0. 

Externí odkazy

Španělské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Alcalá de Henares (univerzita a historická oblast) • Almadén (hornické město) • Kulturní krajina Aranjuez • jeskyně Altamira • Dolmeny v Antequeře • Atapuerca • Ávila • Barcelona (Palau de la Música Catalana a nemocnice Sant Pau) • Biskajský most • Burgos (katedrála Panny Marie) • Cáceres • Córdoba • Cuenca • Doñana (národní park) • El Escorial • Gaudího díla • Garajonay (národní park) • Granada (Alhambra, Generalife a Albaicín) • Herkulova věž • Ibiza (biodiverzita a kultura) • San Millán de Yuso a Suso (kláštery) • Las Médulas • Llotja de la Seda • Lugo (římské hradby) • Mérida (archeologická lokalita) • Monte Perdido • Mudéjarská architektura v Aragonii • Salamanca • Palmový háj v Elche • Santa María de Guadalupe (klášter) • památky Ovieda a Asturského království • Poblet (klášter) • San Cristóbal de La Laguna • Santiago de Compostela • Segovia a její akvadukt • kulturní krajina Serra de Tramuntana • Sevilla (katedrála, alcázar a indický archiv) • Skalní umění ve Středomořské pánvi na Pyrenejském poloostrově • Svatojakubská cesta • Tarragona (archeologické lokality) • Teide (národní park) • Toledo • Údolí Côa a Siega Verde • Úbeda a Baeza (renesanční památky) • Vall de Boí (románské kostely) • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Medina Azahara • Risco Caído • Paseo del Prado a park Retiro v Madridu • Prehistorická talajotická naleziště na Menorce