V dnešním světě je Karel Chotovský tématem, které vyvolává zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v politice, kultuře, vědě nebo v jakékoli jiné oblasti, Karel Chotovský upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti. V průběhu historie hrál Karel Chotovský zásadní roli ve společnosti a znamenal významné milníky a změny. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Karel Chotovský a analyzujeme jeho relevanci a dopad v dnešním světě.
Důstojný pán Karel Chotovský | |
---|---|
![]() Mons. Karel Chotovský | |
Církev | římskokatolická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1866 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 3. listopadu 1842 |
Místo narození | Náchod ![]() |
Datum úmrtí | 2. dubna 1897 (ve věku 54 let) |
Místo úmrtí | Žamberk ![]() |
Příčina úmrtí | Zápal plic [1] |
Místo pohřbení | hřbitov Helvíkovice |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Chotovský (3. listopadu 1842 Náchod[2] – 2. dubna 1897 Žamberk[1]) byl katolický kněz, badatel a spisovatel.
Páter Karel Chotovský se narodil a vyrůstal v Náchodě. V roce 1866 byl vysvěcen na kněze a stal se kaplanem, od téhož roku působil v Žamberku, kde se stal v červnu 1870 správcem farnosti. V roce 1895 byl povýšen na prvoděkana. Společně s profesorem Eduardem Albertem vydal v roce 1889 knihu Paměti žamberské.
Zemřel 2. dubna 1897 na zápal plic a byl pohřben 5. dubna 1897 na hřbitově v Helvíkovicích.