Karel Šimůnek

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Karel Šimůnek, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a odhalíme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Karel Šimůnek je široce studované a diskutované téma, vzbuzuje velký zájem a zvědavost v různých oblastech, od vědy po umění, přes populární kulturu a společnost obecně. V tomto směru budeme analyzovat, jak se Karel Šimůnek vyvíjel v průběhu času, jaké důsledky má dnes a jaké trendy a výzvy představuje pro budoucnost. Připravte se na cestu objevování a inspirace, kde vás každý odstavec trochu přiblíží k pochopení důležitosti a relevance Karel Šimůnek v dnešním světě.

Karel Šimůnek
Narození31. srpna 1869
Beroun
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1942 (ve věku 72 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik a scénograf
RodičeKarel Šimůnek
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Šimůnek (31. srpna 1869 Beroun[1] – 19. července 1942 Praha[2]) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a scénograf.

Život

Narodil se v Berouně jako prvorozený syn do rodiny drážního inženýra Karla Šimůnka a jeho první manželky Antonie, rozené Jiroutkové z Chocně.[1]. Roku 1875 se rodina s otcovým novým zaměstnáním přestěhovala do Prahy, později na Smíchov.[3]. Karel vystudoval reálku a dále studoval malířství na pražské akademii u profesorů Maxe Pirnera a Václava Brožíka. V roce 1898 studium absolvoval a dál se vzdělával v soukromé škole Ferdinanda Engelmüllera. V letech 1890–1908 navrhoval externě pro pražské Národní Divadlo kostýmy a divadelní plakáty. Vytvořil kostýmy k operám Carmen, Rusalka, Lohengrin, Don Giovanni a činohře Macbeth.

Mezitím se 7. listopadu roku 1901 oženil[4] s Jindřiškou Laubeovou[5] a v únoru 1902 se manželé přestěhovali na Malou Stranu do domu čp.571/III v Petřínské ulici.[6]. V letech 1908–1910 byl šéfem jevištní výpravy v Divadle na Vinohradech, kde vytvořil desítku scénických výprav. Pět let působil jako kurátor Topičova salonu.

Karel Šimůnek se věnoval malbě a ilustraci. Vynikal jako tvůrce plakátů, navrhl jich asi 130, jak doma tak i v Německu, kde byl dokonce dvakrát oceněn. Věnoval se rovněž drobné grafice např. exlibris a žánrovým motivům příležitostných pohlednic, které byly tištěny barevnou chromolitografií.

Byl členem Syndikátu výtvarných umělců československých[7] a SVU Mánes a absolvoval řadu výstav v Praze, Brně a Plzni. Vystavoval rovněž v zahraničí, například v Regensburgu, Eisenstadtu a dalších městech.

Dílo

Portréty

a další

Galerie

  • Ženský akt (1934)
    Ženský akt (1934)
  • Šťastné a veselé (1921)
    Šťastné a veselé (1921)
  • Jezdec v přilbě
    Jezdec v přilbě
  • návrh kostýmu Carmen (1900)
    návrh kostýmu Carmen (1900)
  • Dívka v kroji
    Dívka v kroji
  • Hradčany
    Hradčany

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Beroun
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 34
  3. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Karla Šimůnka s Jindřiškou Laubeovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  5. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jindřišky Laubeové farnost Kladno
  6. ↑ Pobytová přihláška manželů u pražského magistrátu
  7. ↑ ABART - Syndikát výtvarných umělců československých

Literatura

  • Dolenský Antonín – Kulturní adresář ČSR – 1936
  • Toman Prokop – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž). Praha 1993
  • FROLÍK, František. Osobnosti Berounska a Hořovicka : sbírka autogramů. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2014. 285 s. ISBN 978-80-87194-46-1. Kapitola Karel Šimůnek, s. 40–41. 
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1988 Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Externí odkazy