V dnešním světě je Jupyter tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého objevení vyvolal Jupyter velký zájem a debatu a stal se opakujícím se tématem konverzace ve společnosti. Ať už díky svému dopadu na populární kulturu, jeho významu v historii nebo jeho vlivu ve vědecké oblasti, Jupyter dokázal překonat bariéry a vyniknout jako téma důležité pro různá odvětví. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Jupyter a analyzujeme jeho význam a důsledky dnes.
Jupyter | |
---|---|
![]() | |
Zakladatel | Fernando Pérez |
Vznik | 2014 |
Právní forma | nezisková organizace |
Oficiální web | jupyter |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Projekt Jupyter je označení pro skupinu softwarových produktů zpřístupňujících programování pomocí webového rozhraní a vyvíjených pod hlavičkou neziskové organizace Project Jupyter. Název odkazuje jednak ke třem hlavním podporovaným programovacím jazykům, kterými jsou Julia, Python a R, jednak k vědeckému zápisníku Sidereus nuncius, do kterého si Galileo Galilei zapisoval své objevování měsíců Jupiteru.
Projekt založil Fernando Pérez v roce 2014, přičemž navázal na čistě pythonový projekt IPython, jehož jazykově závislé součásti jsou nadále vyvíjené a jsou součástí projektu Jupyter, zatímco jazykově méně závislé a nezávislé součásti se vyvíjejí v rámci projektu Jupyter zvlášť a podporují nyní i další jazyky. Postupně tak byla do Jupyteru přidána podpora pro Julii, R, Haskell, Ruby, Clojure[1], Go[2] a mnohé další.[3]
Hlavní a nejznámější součástí projektu Jupyter je Jupyter Notebook, bohatá webová aplikace pro vytváření dokumentů, které kromě zdrojového kódu mohou obsahovat i grafy, tabulky, matematické vzorce (podporováno je jejich vkládání v syntaxi TeXu a LaTeXu), diagramy UML, rastrové obrázky a další.[4][5]
V roce 2018 získal projekt cenu ACM Software System Award za rok 2017.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Project Jupyter na německé Wikipedii.