Julius Firt

V tomto článku se bude téma Julius Firt zabývat ze široké a obohacující perspektivy. Bude analyzována relevance Julius Firt v různých kontextech a také její dopad na současnou společnost. V celém textu budou zkoumány různé přístupy a úhly pohledu na Julius Firt s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Kromě toho budou prezentována relevantní data a ilustrativní příklady, které čtenáři umožní získat větší znalosti a porozumění o Julius Firt.

Julius Firt
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození17. listopadu 1897
Sestrouň u Sedlčan
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. května 1979 (ve věku 81 let)
Mnichov
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
NárodnostČeši
PříbuzníLeopold Firt (bratr)
Pavel Firt
Profesespisovatel, novinář, politik, publicista, redaktor a vydavatel
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. stupně, in memoriam (1992)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Firt, původně Julius Fürth (17. listopadu 1897 Sestrouň u Sedlčan – 27. května 1979 Mnichov[1]), byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik a kulturní pracovník.

Biografie

Vystudoval na plzeňském gymnáziu, absolvoval jednoroční obchodní školu v Praze. Pracoval nejprve v bance, později jako úředník lihovaru v Plzni. Po roce 1929 spoluřídil nakladatelství Borový.[1]

Roku 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidové noviny Jaroslava Stránského, roku 1939 emigroval přes Polsko do Anglie, během emigrace byl přednostou informační správy Československého národního výboru v Paříži, poté i členem Státní rady Československé. Po válce byl od roku 1945 do roku 1948 ředitelem nakladatelství Melantrich.[1]

Po osvobození se vrátil do ČSR a byl významným politikem národně socialistické strany. Působil jako jednatel jejího předsednictva. V roce 1946 se podílel na prosazení Vladimíra Krajiny na post generálního tajemníka strany.[2]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V lednu 1946 mu úředně byla povolena změna příjmení z Fürth na Firt. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[3][4]

Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do Francie, Anglie a USA, později se stal zástupcem šéfredaktora v redakci rádia Svobodná Evropa v New Yorku. Podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. Byl členem Rady svobodného Československa, v níž byl členem jejího výboru. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně.[5][1]

Dílo

V Památníku národního písemnictví se nachází jeho pozůstalost, jež obsahuje i nepublikované vzpomínky na léta 1938–1945.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Firt, Julius, 1897-1979 . Středočeská vědecká knihovna v Kladně . Dostupné online. 
  2. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1145, 1152. 
  3. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1335. 
  6. ↑ ČSDS | Cenná pozůstalost Julia Firta konečně v Praze. csds.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy