Judita Přemyslovna

Při této příležitosti se chceme ponořit do vzrušujícího světa Judita Přemyslovna, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku je Judita Přemyslovna předmětem debat, studia a obdivu a stává se základním prvkem moderního života. V průběhu let Judita Přemyslovna významně ovlivnil různé oblasti, od technologie po kulturu, vědu a společnost obecně. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Judita Přemyslovna a také jeho vliv na současný svět s cílem osvětlit jeho význam a nabídnout komplexní pohled na toto vzrušující téma.

Tento článek je o dceři Vratislava II. O dceři Přemysla Otakara I. pojednává článek Judita Přemyslovna (1230).
Judita Přemyslovna
Polská kněžna
Narození1056
Praha
Úmrtí25. prosince 1086 (ve věku 29–30 let)
Płock
PohřbenaKatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Płocku
PotomciBoleslav III. Křivoústý a Zbyhněv
OtecVratislav II. Český
MatkaAdléta Uherská
PříbuzníJudita Grojčská, Boleslav, Břetislav II. Český, Bořivoj II. Český, Vladislav I. Český, Soběslav I. Český a Vratislav (sourozenci)
Vladislav II. Vyhnanec[1], Richenza Polská, Boleslav IV. Kadeřavý[2], Měšek III. Starý, Dobroněha Ludgarda Polská[2], Judita Polská, Jindřich Sandoměřský[2], Anežka Polská, Kazimír II. Spravedlivý, Lešek Polský a Gertruda Polská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judita Přemyslovna (1056/58 – 25. prosinec 1086) byla dcerou Vratislava II. a Adléty Uherské, manželkou polského knížete Vladislava I. Heřmana. Jméno pocházelo od její babičky Jitky ze Svinibrodu. Jejím bratrem byl český kníže Břetislav II.


Polská kněžna

Judita byla Vladislavovou druhou ženou, tou první (ale možná jen milenkou) byla Polka neznámého jména, matka jeho prvního syna Zbyhněva, se kterou se mohl oženit někdy před rokem 1073. Svatba Judity a Vladislava, která měl zaručit česko-polský mír, se konala okolo roku 1080 v Polsku.

Jak píší kronikáři, manželka Vladislava Heřmana pomáhala potřebným, dbala o poddané i vězně.

„ Poněvadž byla neplodná, samu sebe stále umrtvovala, obětujíc se v živou oběť Bohu se slzami a věnujíc se rozdílení almužen; pomáhala vdovám a sirotkům, a rozdávajíc velmi štědře zlato i stříbro po klášterech, poroučela se k modlitbám kněží, aby ku prosbám svatých z milosti Boží obdržela plod, jehož jí příroda odpírala... “

Judita ve skutečnosti nebyla neplodná, svému manželovi porodila dvě děti. Tím prvním byla dcera později provdaná za Vladimirsko-Volyňského vévodu Davida. V roce 1085 byla s manželem přítomná korunovaci jejího otce. V srpnu 1086 se konečně narodil syn – Boleslav III. Křivoústý. Judita zemřela brzy poté, 25. prosince 1086 (někdy se datum její smrti i Boleslavova narození přesouvá o rok dříve).

Vladislavovo další manželství

Vladislav se oženil ještě jednou, asi v roce 1089 s Juditou Marií Švábskou (1047 – asi 1102), dcerou římskoněmeckého krále a císaře Jindřicha III., vdovou po uherském králi Šalamounovi.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Boleslav II.
 
 
 Oldřich
 
 
 
 
 
 
 Emma ?
 
 
 Břetislav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 Božena
 
 
 
 
 
 
 
 
 Vratislav II.
 
 
 
 
 
 
 Berthold ze Schweinfurtu
 
 
 Jindřich Nordgavský
 
 
 
 
 
 
 Eilika z Walbecku
 
 
 Jitka ze Schweinfurtu
 
 
 
 
 
 
 Herbert z Wetterau
 
 
 Gerberga z Gleibergu
 
 
 
 
 
 
 Irmtrud z Avalgau
 
Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 Michal Uherský
 
 
 Vazul
 
 
 
 
 
 
 
 
 Ondřej I. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Adléta Uherská
 
 
 
 
 
 
 Vladimír I.
 
 
 Jaroslav I. Moudrý
 
 
 
 
 
 
 Rogněda Polocká
 
 
 Anastázie Rurikovna
 
 
 
 
 
 
 Olof Skötkonung
 
 
 Ingegerda Švédská
 
 
 
 
 
 
 Estrid Obodritská
 
Polská kněžna
Předchůdce:
Vyšeslava Kyjevská 		1080–1086
Judita Přemyslovna 		Nástupce:
Judita Marie Švábská

Reference

  1. ↑ Venedikt Alexandrovič Mjakotin: Владислав II, король польский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa.
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Judita Přemyslovna na Wikimedia Commons
  • Judita ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích