Adléta Uherská
| Adléta Uherská | |
|---|---|
| Česká kněžna | |
 Znak Uherska | |
| Narození | asi 1040 |
| Úmrtí | 27. ledna 1062 Praha |
| Předchůdce | Ida Wettinská |
| Nástupce | Svatava Polská |
| Manžel | Vratislav II. |
| Manželkou panovníka | 1057–1062 |
| Potomci | Břetislav II. Judita Přemyslovna |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Ondřej I. Uherský |
| Matka | Anastázie Rurikovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adléta Uherská (asi 1040 – 27. ledna 1062) byla druhou manželkou Vratislava II. a českou kněžnou v letech 1061–1062.
Původ
Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040. Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého
Manželka Vratislava II.
Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.
Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.
V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.
Potomci
∞ 1094 Lukarta z Bogenu- Vratislav († 1061)
- Judita Přemyslovna (1056/58 - 1086), polská kněžna
- Ludmila († po 1100)
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
Literatura
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 11.
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 42.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Adléta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Adléta Uherská v Biografickém slovníku českých zemí
Encyklopedické heslo | Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ida Wettinská |
1061–1062 Adléta Uherská |
Nástupce: Svatava Polská |