V dnešním světě se Joseph-Nicolas Delisle stal tématem zájmu a debat v celé řadě oblastí. Ať už v politické, sociální, vědecké nebo kulturní sféře, Joseph-Nicolas Delisle upoutal pozornost společnosti a vyvolal vášnivé diskuse o svém významu a důsledcích, které má. Jak se neustále posouváme do 21. století, Joseph-Nicolas Delisle se stal relevantním tématem, které vyžaduje hloubkovou analýzu a úvahy o jeho dlouhodobých důsledcích a důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Joseph-Nicolas Delisle a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.
Joseph-Nicolas Delisle | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. dubna 1688 Paříž |
Úmrtí | 11. září 1768 (ve věku 80 let) Paříž |
Povolání | astronom, kartograf, profesor, fyzik, geograf, oceánograf, vědec, vysokoškolský učitel a překladatel |
Zaměstnavatelé | Francouzská kolej (1718–1768) Ruská akademie věd (1725–1746) Petrohradská akademie věd |
Ocenění | člen Královské společnosti 12742 Delisle Delisle Mons Delisle |
Rodiče | Claude Delisle |
Příbuzní | Louis de l'Isle, Guillaume Delisle a Simon Claude Delisle (sourozenci) |
Funkce | adjunkt (od 1716) profesor (od 1718) učitel (od 1719) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joseph-Nicolas Delisle (4. dubna 1688 Paříž – 11. září 1768 Paříž) byl francouzský astronom a kartograf.
Byl synem historika a geografa Clauda Delisleho a mladším bratrem kartografa Guillauma Delisleho.
Delisle byl od roku 1715 členem Akademie věd a v roce 1725 byl carem Petrem Velikým povolán do Petrohradu, kde založil astronomickou školu. Do Paříže se vrátil roku 1747. Zemřel chudý a zapomenut.
Roku 1738 napsal čtyřsvazkové dějiny astronomie. Je hlavně znám jako autor Delisleovy teplotní stupnice.[1] Byl po něm pojmenován kráter na Měsíci.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph-Nicolas Delisle na německé Wikipedii.