V následujícím článku důkladně prozkoumáme téma Josef Zadina a rozebereme jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj se ponoříme do jeho historických, kulturních a sociálních důsledků. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Josef Zadina, a jak tyto ovlivnily jeho vnímání ve společnosti. Není pochyb o tom, že Josef Zadina byl v průběhu času předmětem debat a kontroverzí, takže tato analýza se bude snažit poskytnout komplexní a objektivní pohled na jeho význam v dnešní době.
JUDr. Josef Zadina | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1939 | |
10. ministr zemědělství | |
Ve funkci: 9. listopadu 1935 – 22. září 1938 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk Edvard Beneš |
Předseda vlády | Milan Hodža |
Předchůdce | Milan Hodža |
Nástupce | Eduard Reich |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana SNJ |
Narození | 16. června 1887 Vlkanov ![]() |
Úmrtí | 9. srpna 1957 (ve věku 70 let) Vlkanov ![]() |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik, publicista, právník a ekonom |
Commons | Josef Zadina |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Zadina (16. června 1887 Vlkanov[1] – 9. srpna 1957 Vlkanov)[2] byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Roku 1910 vystudoval práva a působil v soudní službě v Praze a dalších městech v Čechách. Od roku 1918 pak pracoval v Státním ústavu obilném a na dalších postech ve státní správě. Od roku 1925 byl předsedou Lihovarnického spolku. Založil také Svaz družstevního průmyslu bramborářského.[3] Angažoval se v Agrární společnosti, která sdružovala intelektuály a odborníky napojené na agrární stranu.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo za agrárníky v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Strany národní jednoty.[6]
Profesí byl dle údajů z roku 1935 vrchním radou zemské rady v Praze.[7] Kromě poslaneckých postů byl i ministrem československých vlád. Působil jako ministr ministr zemědělství v první vládě Milana Hodži, druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži.
Po začátku druhé světové války byl nacistickými úřady jako první československý ministr zatčen a vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[3] Po únoru 1948 ho do vězení zavřel i komunistický režim.[2]