Josef Vojtěch Sedláček
Josef Vojtěch Sedláček je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a debaty. Stalo se tématem diskuzí v různých oblastech, od politiky po vědu. Jeho dopad na společnost byl významný a jeho relevance je i nadále důvodem k analýze a úvahám. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Josef Vojtěch Sedláček s cílem poskytnout komplexní a objektivní pohled na toto téma. Kromě toho budeme zkoumat jeho vývoj v průběhu let a jeho vliv dnes.
| Josef Vojtěch Sedláček | |
|---|---|
 Josef Vojtěch Sedláček (kreslil Jan Vilímek, r. 1885) | |
| Narození | 24. února 1785 Čelákovice  České království |
| Úmrtí | 2. února 1836 (ve věku 50 let) Plzeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Mikulášský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání |  Římskokatolický duchovní |
| Znám jako |  Člen
řádu premonstrátských řeholních kanovníků – Premonstrátů |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Vojtěch Sedláček (24. února 1785 Čelákovice[1] – 2. února 1836 Plzeň[2]) byl český kněz premonstrátského řádu v klášteře Teplá, buditel a vlastenec, středoškolský profesor matematiky v Plzni, autor českých učebnic matematiky a fyziky.[3] Jeho pokračovatelem byl Josef František Smetana.
Snažil se vytvořit české matematické názvosloví. Je například autorem slova čtverec, které se poprvé objevilo v jeho knize Základové měřictví čili geometrie v roce 1822,[4] a slova rovnítko.[5]
Dílo
Profesor Josef Vojtěch Sedláček ve svém díle Základové měřictví čili geometrie z roku 1822 navrhl řadu český slov, z nichž se některá ujala (nadhlavník, rovník), ale jiná ne (pobludnice – planeta; stejnítko – rovnítko, kořenítko – odmocnítko, zbytnice – hyperbola, blíženky – asymptoty, schodičník – elipsoid, početoměř – logaritmus).[6] Stejně tak se neujal jeho výraz pro fotografa: světlopisec.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host
- ↑ POLÁK, Václav. Drobnosti etymologické a lexikální. IX. Naše řeč. 1940, roč. 24, čís. 4, s. 103–108. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ BATUŠEK, Jaroslav. Z dějin české terminologie matematické. Československý terminologický časopis. 1965, čís. 3. Dostupné online.
- ↑ HONS, Josef; ŠIMÁK, Bohumil. Pojďte s námi měřit zeměkouli: papírová zeměkoule. 1. vyd. Praha: Dr. K. Kolářová, 1942. 151 s. S. 39. Podnázev vydání z roku 1959: kouzelný dalekohled. (Praha: Orbis, 1959. 419, s. Věda a život.).
Literatura
- Slavíme teď už ... Humoristické listy. 1885, roč. 27, čís. 10, s. 78. (Sté výročí narození Josefa Vojtěcha Sedláčka). Dostupné online .
- PŘECECHTĚL, Josef Rupert; ADÁMEK, Karel. Čechoslovanští výtečníci. Pešť: vlastním nákladem, 1863. 107 s. Dostupné online. Kapitola Skupenina VII, s. 100.
- RYBIČKA, František Antonín. Josef Vojtěch Sedláček. Světozor. 1881-07-29, roč. 15, čís. 31, s. 373. Dostupné online ., s pokračováním v následujících dílech (č. 32 str. 385, č. 33 str. 397, č. 34 str. 408, č. 35 str. 419, č. 36 str. 434).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Vojtěch Sedláček na Wikimedia Commons 
Autor Josef Vojtěch Sedláček ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vojtěch Sedláček
- Josef Vojtěch Sedláček v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Premonstrát J.V.Sedláček jedenáctkrát na léčení
- Hrob na Mikulášském hřbitově
