Josef Vojtěch Hellich

Josef Vojtěch Hellich
Josef Vojtěch Hellich (1864)Josef Vojtěch Hellich (1864)
Narození17. dubna 1807
Choltice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. ledna 1880 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíbřišní tyfus
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice – 22. ledna 1880 Praha) byl český malíř a archeolog. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů.

Život

Portrét rodiny hraběte Huga II. ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu s manželkou Leopoldinou a 3 nejstaršími dětmi; NPÚ Staroměstské náměstí s Krocínovou kašnou (1864)

Studia a cesty

V letech 1825–1829 studoval kresbu a malbu na pražské malířské akademii, jeho učitelem byl Josef Bergler. V letech 1830–1833 pokračoval ve studiu na Akademii ve Vídni. Potom podnikl tří- až čtyřletou studijní cestu přes Mnichov do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie. V Římě se inspiroval příkladem skupiny nazarénů, stačil se spřátelit s Františkem Tkadlíkem i s Františkem Palackým.

Muzeum

Roku 1840 se vrátil do Prahy, ale neměl dostatek výtvarných zakázek, aby se uživil. Proto se na doporučení Františka Palackého zapojil do činnosti Českého muzea. Stal se kustodem a dokumentátorem nově budované archeologické sbírky. V následujících letech sbíral historické předměty na Kouřimsku, Žatecku, Táborsku a Budějovicku. Získal pro muzeum některé vzácné nálezy (např. mosazné a zlaté ozdoby z pravěkých pohřebišť) a řadu dalších nakreslil. Muzeu přispěl i několika starožitnostmi z Francie a Itálie. Pod vedením profesora Jana Erazima Vocela pak sbírky třídil a popisoval. V roce 1845 svými litografiemi ilustroval Vocelovu populární práci O starožitnostech českých a o potřebě chránit je před zkázou, vydanou v českém a německém vydání, s cílem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti ochrany kulturního dědictví. Jakmile Hellich získal zakázky na velké obrazy, muzeum opustil.

Portréty

Jako portrétista se v pražské společnosti proslavil portrétem Boženy Němcové, který u něj pro svůj salón objednal pražský lékař a politik Václav Staněk. Z účastníků Palackého salónu portrétoval jak organizátora, tak například Bohuslavu Čelakovskou-Rajskou. Ze skupinových portrétů v Amerlingově vídeňském stylu se dochoval Hugo II. Salm-Reifferscheidt-Raitz s manželkou Leopoldinou a třemi dětmi. Portrétní rysy vtiskoval také světcům a světicím, jež maloval jako oltářní obrazy pro české kostely.

Dílo

Chrámové obrazy

Za svou kariéru namaloval asi 320 obrazů, z toho 290 oltářních obrazů chrámových. Jeho díla zdobí mnoho oltářů českých a moravských kostelů, ve městech i obcích. Výběr:

Rok 1847 Hellich strávil ve Vídni. Založil Jednotu umělců výtvorných (JUV). Po návratu se zapojil do obnovy Týnského chrámu:

Historické obrazy

Portréty

olejomalby

akvarely

Grafické listy

Tvořil užitou grafiku: portréty, náboženské, žánrové historické ilustrace a vědeckou ilustraci, hlavně technikou litografie.

Láska k historii a starožitnostem provázela Hellicha po celý život. Činnosti Muzea se příležitostně účastnil až do 70. let. Přispíval ilustracemi do časopisu Památky archaeologické a místopisné. Společně se spisovateli Mikovcem, Zapem a malířem Kandlerem vydávali na pokračování Starožitnosti a památky země České. Byl také autorem výročních výtvarných prémií k Mikovcovu Lumíru.

Roku 1875 spoluzakládal Křesťanskou akademii, v níž působil v odboru výtvarném a archeologickém. Vytvořil pro ni mimo jiné

Hellich byl mezi současníky velmi oblíbený pro pečlivost, svědomitost a přátelskou povahu. Dokonale zpracoval každé dílo, ať bylo určeno pro významnou osobnost či malý kostel. Jeho obrazy si pořídili například císař Ferdinand Dobrotivý, kardinál Schwarzenberg nebo českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. V roce 1877, u příležitosti 70. narozenin, se stal čestným členem Jednoty přátel umění v Praze. Jeho poslední prací byla křížová cesta pro Kostelec nad Černými lesy. Zemřel v Praze, pohřben je na Malostranském hřbitově v Košířích.

Galerie

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1801-1829 v Cholticích sign.1762, ukn.3439, str.23. Dostupné online
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  3. ↑ Josef Vojtěch Hellich. Světozor. 4. 1887, roč. 21, čís. 20, s. 318. Dostupné online. 
  4. ↑ František Palacký, Zápisky.
  5. ↑ a b c d e f g SLAVÍK, František Augustin. Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 4. 1887, roč. 4, čís. 21, s. 330. Dostupné online. 
  6. ↑ Oldřich J. Blažíček, Malostranský klášter sv. Josefa. Edice Poklady národního umění LXVIII. Praha 1942, nestránkováno
  7. ↑ Sobková, Helena: Malíř slavného portrétu Josef V. Hellich. Praha ARSCI, 2003
  8. ↑ Lubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 175, č.k. 156
  9. ↑ LLubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Národní muzeum Praha 2013, s. 101, č. k. 64
  10. ↑ Josef Vojtěch Hellich. Zlatá Praha. 7. 1864, roč. 1, čís. 13, s. 157. Dostupné online. 
  11. ↑ Novotný, Antonín, Füssel, Josef a Dvořák, František. Malostranský hřbitov v Praze. 1. vyd. Praha: STN, 1955. 31 s. S. 24.

Literatura

Externí odkazy

Portály: Lidé | Umění