V dnešním světě se Josef Mottl stal tématem velkého významu a zájmu různých lidí po celém světě. Od svého vzniku upoutal Josef Mottl pozornost odborníků i nadšenců a vyvolal hloubkové debaty, výzkum a analýzy týkající se jeho důsledků a dopadů. S hmatatelným dopadem na současnou společnost se Josef Mottl podařilo proniknout do různých oblastí každodenního života, od politiky po populární kulturu, a stal se fenoménem, který nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty související s Josef Mottl, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty dnešní společnosti.
Josef Mottl | |
---|---|
farář, děkan | |
![]() Josef Mottl | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Sídlo | Kladenský vikariát |
Období služby | 1864-1884 |
Titulární kostel | Kostel Nanebevzetí Panny Marie |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1851 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | farář v Kolči (1859–1864) |
Zúčastnil se | vysvěcení kaple sv. Floriána |
Osobní údaje | |
Datum narození | 27. dubna 1827 |
Místo narození | Svárov![]() |
Datum úmrtí | 8. srpna 1884 (ve věku 57 let) |
Místo úmrtí | Kladno![]() |
Povolání | kněz, historik, zastupitel města |
Řády a ocenění | čestné občanství města Kladna (1882) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Mottl (1. dubna[1][2] 1827 Svárov[3] – 8. srpna 1884 Kladno[4]) byl kladenský římskokatolický farář a děkan, dlouholetý člen zastupitelstva města a podporovatel kladenského školství, oblastní historik a čestný občan města.
V roce 1851 byl vysvěcený na kněze, do roku 1859 působil v Kladně jako kaplan, v letech 1859–1864 jako farář v Kolči, poté jako farář a později děkan do roku 1884 v Kladně. Zasloužil se o opravy církevních staveb ve městě, kladenského kostela, zvonice, farní budovy a mariánského sousoší na náměstí starosty Pavla. Po smrti zakladatelů barokní Kaple svatého Floriána (Kiliána Ignáce Dientzenhofera a břevnovského opata Benno Löbla, oba 1751 v roce položení základního kamene) se zasloužil o její dostavbu v roce 1870.
Z oblasti jeho prací z historie Kladna byl jeho nejvýznamnějším dílem spisek Kladno, město a statek v pražském kraji (rukopis byl vydaný až v roce 1931, reprint vyšel v roce 2018). Zabýval se studiem historie kladenského regionu a zaniklých osad. Ve své závěti zřídil nadaci, která byla pojmenována jeho jménem a starala se o chudé školní děti. Čestným občanem byl jmenován 6. dubna 1882.[5] Zemřel ve stejný den jako zakladatel Sokola Miroslav Tyrš.