V dnešním světě se Josef Kratochvíl (mineralog) stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Postupem času získal Josef Kratochvíl (mineralog) významný význam v různých oblastech a vyvolal debaty, kontroverze, výzkum a hloubkovou analýzu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Josef Kratochvíl (mineralog), analyzujeme jeho dopad na společnost, jeho vývoj v průběhu let a jeho význam v současném kontextu. Prostřednictvím výzkumu a podrobného zkoumání různých zdrojů se snažíme osvětlit Josef Kratochvíl (mineralog) a poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění tomuto vysoce relevantnímu tématu.
Josef Kratochvíl | |
---|---|
Narození | 28. července 1878 Žleby ![]() |
Úmrtí | 1. listopadu 1958 (ve věku 80 let) Praha ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagog, spisovatel, mineralog, petrolog a geolog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Akademik Josef Kratochvíl (28. července 1878 Žleby[1] u Čáslavi – 1. listopadu 1958 Praha), prof., PhDr., DrSc., laureát státní ceny,[2] byl český mineralog, petrolog, geolog a pedagog. Zaměřil se na historii dolování, ložiskovou mineralogii a především na topografickou mineralogii,[3] jíž věnoval své celoživotní osmisvazkové dílo Topografická mineralogie Čech, které co do rozsahu nikdy nebylo překonané a ze kterého čerpaly generace geologů a mineralogů.[4]
Původní vydání Topografické mineralogie Čech z let 1937–1948 bylo pětisvazkové a dodatečně na přání čtenářů ho Kratochvíl doplnil o šestý svazek (1952): Rejstřík k topografické mineralogii Čech podle minerálů, ve kterém odrazil i nové názvosloví z roku 1948.[2] Doplněné osmisvazkové vydání, které již rejstřík obsahovalo jako součást osmého svazku, vycházelo postupně od roku 1957 do roku 1966.[5]
Vystudoval přírodopis, matematiku a fyziku na pražské univerzitě.
Po akademikovi byl pojmenován minerál kratochvílit.[4]