V dnešním článku prozkoumáme Josef Kozlík, téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a diskusi. Josef Kozlík je základním prvkem v životě mnoha lidí a jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty, od každodenního života až po profesionální oblast. V tomto článku se podíváme do hloubky na různé aspekty Josef Kozlík, od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků v oboru a představíme konkrétní příklady, které ilustrují význam Josef Kozlík v současné společnosti. Připravte se ponořit se do fascinující cesty světem Josef Kozlík!
Josef Kozlík | |
---|---|
Narození | 16. září 1904 Červené Janovice ![]() |
Úmrtí | 20. února 1954 (ve věku 49 let) Věznice Pankrác ![]() |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Kozlík (16. září 1904[1] Červené Janovice – 20. února 1954 Věznice Pankrác) byl český dělník, protinacistický a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1954.[2]
Narodil se v roce 1904 v Červených Janovicích.[3] Živil se jako dělník.[4] Za druhé světové války pomáhal ukrývat lidi hledané gestapem.[5]
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Vedl přitom odbojovou skupinu působící převážně na území Prahy, nicméně působil i v Chodsku nedaleko hranic s Bavorskem v Západním Německu. V létě 1951 intenzivně v rámci své činnosti začal spolupracovat s Jaroslavem Peteříkem. Spolu s ním pak poté zajišťoval předávání zpravodajských zpráv vojenského i informačního charakteru na západ. Kozlík se nicméně poté v červenci 1952 pokusil na západ sám emigrovat. Přes kontakt Peteříka se mu to nepodařilo, a proto vyhledal jinou osobu, která by mu s přechodem hranice mohla pomoci. Tou ovšem byl agent Státní bezpečnosti, který posléze pomohl celou skupinu rozkrýt. Kozlík byl poté zatčen zřejmě v září 1953.[6] V politickém procesu konaném v prosinci 1953 byl poté za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti.[7] Nejvyšší soud posléze zamítl Kozlíkovo odvolání. Popraven byl v únoru 1954.[8] Pohřben byl do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[6] V procesu byla přitom k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzena řada dalších osob.[5]