V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Josef Babánek v různých kontextech a rozsahech. Od svého vzniku Josef Babánek vyvolal řadu debat a kontroverzí, které pronikly do různých sociálních a kulturních sfér. V průběhu historie zanechal Josef Babánek nesmazatelnou stopu v životech lidí, jejich myšlenkách a jednání. Ponoříme se do nejrelevantnějších aspektů a prozkoumáme, jak Josef Babánek utvářela a transformovala svět, který obýváme, a také četné interpretace, které dala vzniknout. Tento článek se snaží nabídnout široký a multidisciplinární pohled na Josef Babánek a vyzývá čtenáře, aby se zamyslel nad jeho významem a vlivem na současnou společnost.
Josef Babánek | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1913[p 1] | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 19. června 1863 Praha-Nové Město ![]() |
Úmrtí | 14. března 1941 (ve věku 77 let) Plzeň ![]() |
Sídlo | Smíchov (od 1888) Smíchov (od 1904) |
Profese | pedagog, spisovatel, politik, ředitel školy, učitel a redaktor |
Commons | Josef Babánek |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Babánek (19. června 1863 Praha-Nové Město[1] – 14. března 1941 Plzeň[2][3]) byl československý pedagog a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova.
Narodil se v rodině pražského pekaře Josefa Babánka a jeho manželky Valburgy, rozené Vamberové (1837— 1901).[4] Po smrti manžela se matka Valburga znovu vdala za vdovce Karla Buriana, majitele domu a hostinského.[p 2] Do manželství přivedla své děti – Josefa Babánka a jeho bratra Gottlieba (1865 — ??).[5]
Vystudoval reálnou školu v Karlíně a vyšší hospodářský a hospodářsko-průmyslový ústav v Táboře. V letech 1881–1886 působil jako hospodářský úředník na panství Ringhofferů (Kamenice, Velké Popovice, Štiřín). V roce 1886 složil zkoušky pro učitele na rolnických školách. Působil pak jako pedagog na hospodářské škole v Chrudimi, v období let 1887–1893 v Novém Bydžově. Následně od roku 1893 až do roku 1919 zastával funkci ředitele zimní hospodářské školy v Rokycanech.[3] Tuto rokycanskou školu koncem 19. století spoluzakládal a počátkem 20. století dosáhl výstavby její nové budovy (dnes Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské v ulici Mládežníků).[6]
Byl profesí ředitelem hospodářské školy.[7]
V meziválečném období byl od roku 1919 státním referentem a inspektorem zemědělských škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Kromě toho působil jako redaktor odborných časopisů a publikoval studie o zemědělských tématech. Byl členem Československé akademie zemědělské.[2][3]
Dne 29. dubna 1889 se v Táboře oženil s Bohuslavou Červenou (1863 — ??).[4] Manželé Babánkovi měli sedm dětí.[8][p 3]
V zemských volbách roku 1908 byl za české agrárníky zvolen na Český zemský sněm.[9] Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rokycany, Blovice.[10]
Angažoval se během událostí v říjnu roku 1918 v Rokycanech.[6] Byl zde předsedou Okresního národního výboru.[3] V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[11]