Josef Anton Oelz

V dnešním světě se Josef Anton Oelz stal tématem velkého zájmu mnoha lidí. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo vlivu v různých oblastech, Josef Anton Oelz je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie byl Josef Anton Oelz předmětem studia, debat a úvah a jeho význam zůstává platný i dnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Josef Anton Oelz a analyzujeme jeho relevanci a dopad v současném světě.

MUDr. Josef Anton Oelz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1891
Poslanec Vorarlberského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub (Strana práva)
Liechtensteinův klub
Narození24. ledna 1812
Dornbirn
Bavorské království[1]
Úmrtí19. prosince 1893 (ve věku 81 let)
Dornbirn
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPadovská univerzita
Římská univerzita
Vídeňská univerzita
Profeselékař a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Anton Oelz (24. ledna 1812 Dornbirn – 19. prosince 1893 Dornbirn[2][3]) byl rakouský lékař a politik z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Byl synem koželuha. Studoval v letech 1833–1838 medicínu na Padovské univerzitě, na Římské univerzitě a na Vídeňské univerzitě. Roku 1850 získal titul doktora lékařství. Působil potom jako praktický lékař v rodném Dornbirnu.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Byl členem katolických spolků. Roku 1870 byl zvolen na Vorarlberský zemský sněm.[2] Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady vyslán roku 1871 za kurii venkovských obcí ve Vorarlbersku. Rezignace oznámena na schůzi 15. února 1873. Do vídeňského parlamentu se ovšem krátce poté vrátil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy uspěl v kurii venkovských obcí, obvod Bregenz, Bregenzerwald, Dornbirn. Slib složil 21. listopadu 1873. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885.[4]

Stranicky se profiloval jako německý konzervativec (takzvaná Strana práva, neboli Hohenwartův klub). Patřil k umírněným politikům.[2] V listopadu 1881 přešel do nově utvořeného Liechtensteinova klubu (oficiálně Klub středu), který byl více katolicky, sociálně reformně a centristicky orientovaný.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[6]

Zemřel v prosinci 1893.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vorarlberský Dornbirn s okolím dočasně připojen na základě tzv. Prešpurského míru roku 1805 k Bavorsku.
  2. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Oelz, Josef Anton (1812-1893), Mediziner und Politiker, s. 209. (německy) 
  3. ↑ a b Telefonické zprávy Nár. listů. Národní listy. Prosinec 1893, roč. 33, čís. 354, s. 5. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  6. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.