John Clare je tématem zájmu již dlouhou dobu a jeho dopad se rozšiřuje do různých oblastí života. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v technologickém pokroku, John Clare zanechal významnou stopu ve společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty John Clare, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat jeho dopad na historii, vědu, politiku a další relevantní oblasti. Kromě toho prozkoumáme, jak John Clare v průběhu let utvářel naše vnímání a ovlivňoval naše rozhodování. Připojte se k nám na této cestě objevovat vliv John Clare na naše životy!
John Clare | |
---|---|
![]() John Clare na portrétu Willimama Hiltona z roku 1820 | |
Narození | 13. července 1793 Helpstone, Northamptonshire |
Úmrtí | 20. května 1864 (ve věku 70 let) ústav pro duševně choré v Northamptonu |
Místo pohřbení | Helpston |
Povolání | básník |
Národnost | anglická |
Témata | poezie a romantismus |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Básně popisující venkovská život a krajinu |
Manžel(ka) | Martha („Patty“) Turnerová |
Vlivy | James Thomson |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Clare (13. července 1793, Helpstone, dnes Helpston – 20. května 1864, Northampton) byl anglický romantický básník.[1][2]
Pocházel z nemajetné pologramotné rodiny nádeníka, byl drobné postavy a podvyživený. Do dvanácti let chodil do školy, pak se živil jako čeledín, zahradník a dělník ve vápence a dokonce kočoval s cikány. Pro svou chudobu prožil milostné zklamání. Díky svému velikému nadání začal psát básně ovlivněn četbou Bible, tvorbou Jamese Thomsona a lidovými baladami, které slyšel od svých rodičů. Roku 1820 se mu podařilo vydat svou prvotinu, sbírku básní Poems Descriptive of Rural Life and Scenery (Básně popisující venkovský život a krajinu), která dosáhla velkého úspěchu a přinesla mu hmotné zabezpečení, takže se v tom samém roce oženil s dojičkou Martou („Patty“) Turnerovou, se kterou měl sedm dětí.[3]
Rovněž jeho další básnická sbírka z roku 1821 The Village Minstrel, and Other Poems (Vesnický básník a jiné básně), byla úspěšná. Clare se díky své tvorbě seznámil s londýnskou literární smetánkou, získal důchod i vlastní dům, ale nevhodné spekulace jej připravily o majetek. Již roku 1823 byla jeho rodina bez prostředků, což mělo neblahý vliv na jeho duševní zdraví. Jeho další práce se již netěšily takové pozornosti jako předešlé, jeho duševní nemoc se prohlubovala (považoval se například za lorda Byrona a svou manželku za svou první lásku) a rovněž hodně pil. Proto žil od roku 1837 až do své smrti v ústavech pro duševně choré, nejprve v High Beach v Essexu a od roku 1841 až do své smrti v Northamptonu, ale i zde napsal několik svých dnes vysoce ceněných básní, především I am (Jsem), vydanou roku 1848, ve které se odráží jeho pocity odcizení od své rodiny a přátel kvůli svému duševnímu stavu.[4]
Clare je básníkem tradičního anglického venkova, mizejícího v průmyslové revoluci. Jeho poezie obsahuje popisy přírody, kterou miloval, a smutek nad ničením tradičního způsobu venkovského života (rozorané pastviny, pokácené stromy, ohrady). Ke konci života psal pak básně spíše meditativní a používal formu podobnou lidovým písním a baladám.[1][4] Dnes je považován za jednoho z největších anglických přírodních lyriků 19. století.[5]
John Clare je ústřední postavou románu Vířící bludiště (The Quickening Maze, 2011, česky Odeon, 2012, v edici Světová knihovna[6]) za který jeho autor Adam Foulds obdržel Cenu Evropské unie za literaturu.
Do češtiny přeložili po několika básních Václav Z. J. Pinkava[7] a Alena Dvořáková[8]. Báseň Jsem přeložil Miroslav Macek.[9]