V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme různé aspekty související s Jindřich I. Navarrský. Od jeho původu a historie až po jeho význam dnes, přes jeho dopady na společnost a jeho vliv v různých oblastech každodenního života. V tomto smyslu se ponoříme do hloubky do Jindřich I. Navarrský, abychom porozuměli jeho důležitosti a důsledkům a také se zamysleli nad jeho rolí v dnešním světě. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit toto téma osvětlit a nabídnout čtenáři obohacující pohled.
Jindřich I. Navarrský | |
---|---|
Navarrský král a hrabě ze Champagne | |
![]() Nákres Jindřichovy pečeti | |
Doba vlády | 1270–1274 |
Narození | 1240? |
Úmrtí | 22. července 1274 Pamplona |
Pohřben | Katedrála v Pamploně |
Předchůdce | Theobald II. |
Nástupce | Jana I. |
Manželka | Blanka z Artois |
Potomci | Theobald Jana I. Navarrská |
Otec | Theobald I. Navarrský |
Matka | Markéta Bourbonská |
Příbuzní | Theobald II. Navarrský[1], Beatrix Navarrská[1], Markéta Navarrská, Blanka Navarrská a Marquesa Gil de Rada (sourozenci) Ludvík X. Francouzský[1], Filip V. Francouzský[1], Karel IV. Sličný[1], Izabela Francouzská[1] a Robert of France (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich I. Navarrský (francouzsky Henri le Gros, 1240? – 22. července 1274, Pamplona) byl král Navarry a hrabě ze Champagne a Brie. Svou přezdívku získal kvůli své tloušťce, která se mu údajně stala osudnou.
Jindřich se narodil jako mladší syn krále Theobalda I. a jeho třetí ženy Markéty, dcery Archambauda z Bourbonu. Trůn získal roku 1253 starší bratr Theobald II., ženatý s dcerou francouzského krále Ludvíka IX. Jindřich byl během bratrovy časté nepřítomnosti ustanoven regentem a později také dědicem koruny, protože Theobaldovo manželství bylo bezdětné.[2]
Roku 1269[3] se Jindřich v Melunu oženil s Blankou, dcerou Roberta z Artois a neteří Ludvíka IX. a v prosinci 1270 zdědil po zesnulém bratrovi Navarru a Champagne. Korunovace se konala roku 1273. Z manželství se narodila dcera Jana a syn Theobald, který byl zasnoubený s dcerou kastilského krále Alfonse X. Plán přišel vniveč poté, co chlapec spadl z cimbuří zámku Estella. Jindřich nestačil zplodit dalšího dědice, protože o rok později zemřel. Tříletá Jana se stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne a ovdovělá Blanka regentkou.
Oslabené navarrské království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III. V srpnu 1284 byla Jana provdána za francouzského následníka Filipa[4] a tím se Navarra dostala pod správu francouzské koruny.
Jindřich Navarrský byl pohřben v katedrále v Pamploně.[3] Jeho současník Dante Alighieri jej ve své Božské komedii umístil do Očistce.[5]
Předchůdce: Theobald V. |
![]() |
Hrabě ze Champagne Jindřich III. 1270–1274 |
![]() |
Nástupce: Jana |
Předchůdce: Theobald II. |
![]() |
Navarrský král 1270–1274 |
![]() |
Nástupce: Jana I. Navarrská |