Jindřich Kamenický

V dnešním světě se Jindřich Kamenický stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo důležitosti pro budoucnost, Jindřich Kamenický je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let podnítil debaty, vyvolal změny a generoval nekonečné výzkumy a studie v různých oborech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Jindřich Kamenický a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života a společnosti jako celku.

Dr. Jindřich Kamenický
čs. ministr železnic
Ve funkci:
září 1938 – říjen 1938
PředchůdceRudolf Bechyně
NástupceVladimír Kajdoš
protektorátní ministr dopravy
Ve funkci:
duben 1941 – květen 1945
PředchůdceJiří Havelka
Nástupcezánik Protektorátu
Stranická příslušnost
ČlenstvíČsND
Národní souručenství
Narození17. listopadu 1879
Obořiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1959 (ve věku 79 let)
Příchovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesesportovní manažer, právník a správní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Kamenický (17. listopadu 1879 Obořiště[1] – 27. března 1959 Příchovice) byl český a československý státní úředník a politik, koncem první republiky krátce ministr železnic, za Protektorátu ve 40. letech ministr dopravy.

Biografie

Od listopadu 1918 byl úředníkem československého ministerstva železnic, v letech 1925–1938 na pozici sekčního šéfa. V roce 1919 byl zvolen předsedou Českého svazu fotbalového. V této době byl též místopředsedou oddílu SK Slavia Praha.[2][3] Roku 1938 byl přednostou odboru ministerstva železnic.[4] Od 22. září 1938 zastával post ministra železnic v první vládě Jana Syrového, kde setrval pouhých 12 dní do 4. října 1938.[4][5] Do vládních funkcí se vrátil ještě za Protektorátu, kdy se v dubnu 1941 stal protektorátním ministrem dopravy ve vládě Aloise Eliáše, vládě Jaroslava Krejčího a vládě Richarda Bienerta (od roku 1942 oficiálně ministr dopravy a techniky). Portfej si udržel až do zániku Protektorátu v květnu 1945.[6]

Po válce ho Národní soud roku 1946 odsoudil na pět let do těžkého žaláře.[7] Žalobce původně pro něj navrhoval 20 let vězení. Trest si odpykal a dožil na penzi u rodiny.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Svaté Pole
  2. ↑ Kamenický Jindřich . abart-full.artarchiv.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ S. K. Slavia Historie klubu . slavia.webzdarma.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. 
  4. ↑ a b Nová vláda v Československu. Národní listy. Září 1938, roč. 78., čís. 261, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Vláda Jana Syrového (22.09.1938 - 04.10.1938) . vlada.cz . Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 604–607. 
  7. ↑ 55. schůze . psp.cz . Dostupné online. 
  8. ↑ Události v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce . cs-magazin.com . Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
První vláda Jana Syrového / vláda obrany republiky
Ministerský předseda

Jan Syrový (jmenován 22. září 1938, ministr národní obrany)

Členové v den jmenování vlády
22. září 1938

Kamil Krofta (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Engelbert Šubert (ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Jan Janáček (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Jindřich Kamenický (ministr železnic) • František Nosál (ministr veřejných prací) • Eduard Reich (ministr zemědělství) • Bedřich Horák (ministr sociální péče) • Stanislav Mentl (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Karel Dunovský (ministr pošt a telegrafů) • Josef Fritz (ministr unifikací) • Hugo Vavrečka (bez portfeje) • Stanislav Bukovský (bez portfeje) • Petr Zenkl (bez portfeje) • Imrich Karvaš (bez portfeje) • Matúš Černák (bez portfeje)

23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace.
30. září 1938 byla československé vládě doručena Mnichovská dohoda.
Vláda Jaroslava Krejčího
Předseda vlády

Jaroslav Krejčí (jmenován 19. ledna 1942, NS)

Členové v den jmenování vlády
19. ledna 1942

Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, NS) • Richard Bienert (ministr vnitra, NS) Josef Kalfus (ministr financí, NS) • Walter Bertsch (ministr hospodářství a práce, NS) • Emanuel Moravec (ministr školství a národní osvěty, NS) • Adolf Hrubý (ministr zemědělství a lesnictví, NS) • Jindřich Kamenický (ministr dopravy a techniky, NS)

Vláda Richarda Bienerta
Předseda vlády

Richard Bienert¹ (jmenován 19. ledna 1945, NS)

Členové v den jmenování vlády
19. ledna 1945

Richard Bienert (ministr vnitra, NS) Josef Kalfus (ministr financí, NS) • Walter Bertsch (ministr práce a hospodářství, NS) • Emanuel Moravec (ministr školství a národní osvěty, NS) • Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, NS) • Adolf Hrubý (ministr zemědělství a lesnictví, NS) • Jindřich Kamenický (ministr dopravy a techniky, NS)

¹ 5. května 1945 byl zatčen revoluční gardou během pražského povstání.
Ministři železnic Československa
Ministři železnic první československé republiky (1918–1938)
Ministři železnic druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři železnic poválečného Československa (1952–1953)