Jindřich Hartl

V dnešním světě je Jindřich Hartl téma, které je čím dál aktuálnější. Ať už v osobní, profesní nebo sociální sféře, Jindřich Hartl je tak či onak přítomen v každodenním životě lidí. Jak technologie postupuje a společnost se vyvíjí, Jindřich Hartl se stává bodem zájmu, abychom lépe porozuměli světu kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jindřich Hartl, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme širší pohled na toto dnes tak časté téma.

Jindřich Hartl
Základní informace
Narození30. dubna 1856
Stará Paka, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. září 1900 (ve věku 44 let)
Kikinda
SrbskoSrbsko Srbsko
Žánryopera, klasická hudba, opereta a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník a kapelník
Nástrojevarhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Hartl, v zahraničí přijal jméno Dobromil Tvrdovič (30. dubna 1856, Stará Paka[1] – 11. září 1900, Kikinda, Srbsko), byl český varhaník, hudební skladatel a dirigent.

Život

Jindřich Hartl se narodil v obci Stará Paka v rodině obchodníka Antonína Hatla a jeho ženy Karolíny Brtvové.[1] Po studiích na gymnáziu v Liberci byl přijat na Pražskou varhanickou školu. Po absolvování školy byl varhaníkem v Praze v kostele svatého Františka z Assisi (u křižovníků), v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě a v Konventu u svatých Janů (Křtitele a Evangelisty) v Brně.

Od roku 1878 byl kapelníkem Pištěkovy a Švandovy divadelní společnosti. Vystřídal ještě místa varhaníka a ředitele kůru ve Dvoře Králové nad Labem, v Karlových Varech a ve Velvarech. V letech 1884–1885 byl divadelním kapelníkem v Chebu.

V roce 1890 odešel do srbsky hovořící části jižních Uher. Stal se ředitelem chrámu ve Velké Kikindě a přijal jméno Dobromil Tvrdovič. Byl rovněž sbormistrem pěveckého spolku Gusle.

Dílo

Jako varhaník a ředitel kůru zkomponoval velké množství chrámové hudby: mše, graduale, ofertoria aj.

Opery

  • Die Bergknappen (Horníci), opera o třech jednáních na německý text Thedora Körnera, komponována roku 1877, neprovedena
  • Oslavenec, komická opera o jednom jednání na text Antonína Koukla, komponována roku 1881, premiéra 29. července 1882 v Aréně v Kravíně v Praze
  • Natalie, romanticko-komická opera o třech jednáních na text Emanuela Züngla, komponována roku 1885, premiéra 2. června 1887 v Národním divadle v Praze
  • Debora, opera o čtyřech jednáních na vlastní text podle hry Salomona Hermanna Mosenthala, komponována roku 1888, nedokončena[2]

Operety

Údajně asi 10 operet, mezi nimi:

  • Záboj a Ludiše, komická opereta o jednom jednání, premiéra 13. června 1890 v Pištěkově lidovém divadle na Královských Vinohradech[2]

Orchestrální skladby

  • Na hřbitově (symfonická báseň, 1873)
  • Koncertní ouvertura (1875)
  • Blanický rytíř (balada pro baryton a orchestr)

Komorní hudba

  • Smyčcový kvartet A-dur
  • Klavírní kvintet (1874)
  • Smyčcový kvartet „Národní písně“ (1887)
  • Četné skladby pro klavír, housle, varhany, písně a sbory i skladby taneční (mazurky valčíky, polky).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Staré Pace, sign. 113-3435, ukn. 6710, str.30. Dostupné online
  2. ↑ a b PETRÁNĚK, Pavel. Hartl Jindřich. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, Academia, 2006. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 185–186.

Literatura

  • Josef Srb: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě, Nakladatelství Matice České, 1891
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy