Jihobaltské pobřeží
Tento článek se bude zabývat tématem Jihobaltské pobřeží, které bylo předmětem debat a zájmu v různých oblastech. Jihobaltské pobřeží přitahuje velkou pozornost díky svému významu v dnešní společnosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. V průběhu historie hrál Jihobaltské pobřeží zásadní roli ve vývoji lidstva a byl předmětem studia a výzkumu v mnoha oborech. V tomto smyslu budou analyzovány různé perspektivy a přístupy související s Jihobaltské pobřeží s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím přísné a kritické analýzy je cílem ponořit se do různých aspektů, které charakterizují Jihobaltské pobřeží, stejně jako do jejích důsledků a dopadů v dnešní době.
| Jižní pobřeží Baltu Ostseeküste Pobrzeża Południowobałtyckie Южные берега Балтийского моря | |
|---|---|
 Štětínský záliv v zimě | |
| Nejvyšší bod | 100 m n. m. |
| Délka | 630 km |
| Šířka | 30 km |
| Nadřazená jednotka | Středoevropská nížina |
| Sousední jednotky | Baltská pánev, Pobrzeża Wschodniobałtyckie, Pojezierza Południowobałtyckie, Nordostdeutsches Tiefland, Nordwestdeutsches Tiefland, Jutský poloostrov |
| Podřazené jednotky | Schleswig-Holsteinisches Hügelland, Mecklenburgisch-vorpommersches Küstengebiet, Nordostmecklenburgisches Flachland mit Oderhaffgebiet, Rückland der Mecklenburg-Brandenburger Seenplatte, Odertal, Pobrzeże Szczecińskie, Pobrzeże Koszalińskie, Pobrzeże Gdańskie |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo Polsko Rusko |
 Pobrzeża Południowobałtyckie na mapě Polska | |
 | |
| Povodí | Schwentine, Trave, Wallensteingraben, Warnow, Recknitz, Odra, Visla, Rega, Wieprza, Parsęta, Słupia, Łeba |
| Souřadnice | 53°50′ s. š., 15° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihobaltské pobřeží (německy Südliche Ostseeküste, polsky Pobrzeża Południowobałtyckie, rusky Южные берега Балтийского моря) je geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny ležící v Německu (Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko), Polsku a Rusku (Kaliningradská oblast). Sahá několik kilometrů až několik desítek kilometrů do vnitrozemí v pásu od Kielského po Vislanský záliv.
Geomorfologické členění
Podle geomorfologického členění Polska (Jerzy Kondracki) má jižní pobřeží Baltu číslo 313 a na území Polska se dělí na tři makroregiony (oblasti). Podle německého členění jde o několik skupin hlavních jednotek zasahujících do dvou regionů Severoněmecké nížiny.
- Nordwestdeutsches Tiefland (Severozápadoněmecká nížina)
- Schleswig-Holsteinisches Hügelland (D23 – část) (Šlesvicko-holštýnská pahorkatina)
- Nordostdeutsches Tiefland (Severovýchodoněmecká nížina)
- Mecklenburgisch-vorpommersches Küstengebiet (D01) (Meklenbursko-pomořanské pobřeží)
- Nordostmecklenburgisches Flachland mit Oderhaffgebiet (D02) (Severovýchodomeklenburská rovina s Oderským zálivem)
- Rückland der Mecklenburg-Brandenburger Seenplatte (D03) (Zázemí meklenbursko-braniborské jezerní plošiny)
- Odertal (D07 – část) (údolí Odry)
- Makroregiony podle Kondrackého
- 313.1 Pobrzeże Meklemburskie (Meklenburské pobřeží, Mecklenburgische Küste)
- 313.2-3 Pobrzeże Szczecińskie (Štětínské pobřeží, Stettiner Küste)
- 313.4 Pobrzeże Koszalińskie (Koszalinské pobřeží)
- 313.5 Pobrzeże Gdańskie (Gdaňské pobřeží)
V Polsku existuje také Kašubské pobřeží, které je charakteristické etnickým národem Kašubů a které je podcelkem Gdańského pobřeží.
Literatura
- Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
- Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2