V tomto článku podrobně prozkoumáme koncept Parsęta a jeho dopad na různé aspekty společnosti. V průběhu historie hrál Parsęta zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval vše od kultury po ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak se Parsęta vyvíjel v průběhu času a jaký byl jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které se točí kolem Parsęta, a také možnými řešeními nebo alternativami, které jsou navrženy pro řešení jeho účinků. Od svých počátků až po současnost zanechala Parsęta nesmazatelnou stopu ve společnosti a v tomto článku budeme zkoumat její důsledky a důsledky v našem současném světě.
Parsęta | |
---|---|
![]() Ústí Parsęty v Kolobřehu | |
Základní informace | |
Délka toku | 139 km |
Plocha povodí | 3151 km² |
Průměrný průtok | 27.7 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Dravské pojezeří 53°43′9″ s. š., 16°35′12″ v. d. 137 m n. m. | |
Ústí | |
Baltské moře v Kolobřehu 54°11′18″ s. š., 15°33′4″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Parsęta (dříve německy Persante) je řeka v severozápadním Polsku, v Západopomořanském vojvodství. Pramení v Dravském pojezeří u vsi Parsęcko, po většinu toku teče severozápadním směrem, protéká městem Białogard, Karlinem, kde zprava přijímá svůj hlavní přítok Radew a v Kolobřehu ústí do Baltského moře. Z vodáckého hlediska je sjízdná v délce 140 km od mlýna Žarnowo k ústí a v celém úseku je klasifikována obtížností ZW.[1]
Na 53,0 km toku pod vsí Rościno je vystavěna malá vodní elektrárna o výkonu 418 kW zprovozněná v roce 1936 a rekonstruovaná roku 2014.[2] Ve vsi Storkowo na 116,3 km toku se nachází malá vodní elektrárna o výkonu 20 kW. [3] Na kilometru 121 v Pustkowie je malá vodní elektrárna osazená francisovou turbinou o výkonu o výkonu 35 kW.[4]