Jihlavský kraj
V současném prostředí, kde jsou informace tak rozmanité a hojné, je nezbytné znát Jihlavský kraj, protože toto téma/osoba/datum je relevantní v různých oblastech a kontextech. Od jeho dopadu na společnost až po jeho vliv na populární kulturu je nezbytné pochopit důležitost Jihlavský kraj, abychom porozuměli světu, ve kterém žijeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jihlavský kraj, analyzujeme jeho význam v historii, jeho dopad na současnost a možné projekce do budoucnosti. Je zásadní být informován o Jihlavský kraj, abychom měli úplnou a aktualizovanou vizi společnosti a světa kolem nás.
| Jihlavský kraj | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo kraje | Jihlava |
| Historická země | Morava Čechy |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′ s. š., 15°33′ v. d. |
| Vznik | 24. prosince 1948[1] |
| Zánik | 1. července 1960[2] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 6 621,26 km²[3] |
| Počet obyvatel | 431 161 (1955)[3] |
| Hustota zalidnění | 65,1 obyv./km² |
| Počet okresů | 13 |
 | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihlavský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. V hrubých rysech se kryl s územím moderního Kraje Vysočina. Jeho centrem bylo město Jihlava. Kraj měl rozlohu 6 621 km².
Historický vývoj
Vznikl z částí jihozápadní Moravy a východních oblastí Čech dne 24. prosince 1948 na základě zákona o krajském zřízení, podle kterého bylo k 31. prosinci 1948 zrušeno zemské zřízení. Krajský národní výbor byl zřízen k 1. lednu 1949.
Dne 1. července 1960 bylo na základě zákona o územním členění státu území Jihlavského kraje přerozděleno mezi kraj Jihomoravský (většina území), Jihočeský (Dačicko a Pelhřimovsko), Východočeský (jižní polovina moderního okresu Havlíčkův Brod), a Středočeský (okrajové oblasti moderních okresů Kutná Hora a Benešov).
Od 1. ledna 2000 patří většina území někdejšího Jihlavského kraje ke Kraji Vysočina, jenž se do 30. května 2001 také nazýval Jihlavský kraj. Území v moderním okrese Jindřichův Hradec náleží i nadále k Jihočeskému kraji, okrajová oblast na severozápadě náleží nadále ke kraji Středočeskému, území v moderním okrese Znojmo náležejí i nadále k Jihomoravskému kraji.
Geografie
Náležel k němu celý moderní okres Jihlava, téměř celý moderní okres Pelhřimov, většina území moderních okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou, jižní polovina moderního okresu Havlíčkův Brod, východ a sever moderního okresu Jindřichův Hradec (především Dačicko), a okrajové části moderních okresů Kutná Hora, Benešov a Znojmo. Na východě sousedil s Brněnským krajem, na severu s Pardubickým krajem, na západě s krajem Pražským a Českobudějovickým, na jihu pak s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko.
Administrativní členění
Kraj se členil na 13 okresů:[4] Dačice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí a Žďár.
Reference
- ↑ Zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, § 2. . Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 19. . Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955. Praha: Státní úřad statistický, Ministerstvo vnitra (Československo). 1955.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. . Dostupné online.
