Ještěrkovití

V dnešním světě se Ještěrkovití stal tématem neustálého zájmu a debat. Od svého vzniku Ještěrkovití vzbuzuje zvědavost a pozornost odborníků i fandů. Jeho dopad na společnost a v různých oblastech studia z něj učinil základní prvek, který je třeba vzít v úvahu v jakékoli analýze nebo diskusi. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ještěrkovití, od jeho historie a původu až po jeho dnešní vliv. Kromě toho prozkoumáme různé úhly pohledu a názory kolem Ještěrkovití s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Jak číst taxoboxJeštěrkovití
alternativní popis obrázku chybí
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
PodtřídaLepidosauria
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďještěrkovití (Lacertidae)
Gray, 1825
Podčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žijí čtyři druhy, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední.

Charakteristika

Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).

Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.

Rozšíření

Je známo přes 230 recentních (současných) druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla, avšak ještěrka perlová může být dlouhá až 90 cm a vážit až půl kilogramu. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v Česku pět druhů (ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá,ještěrka zední a ještěrka travní).

Rody

V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.

Galerie (výběr druhů)

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.