V současnosti je Jelení skála tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého objevu vyvolal Jelení skála velký zájem a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. Jeho dopad na moderní společnost je nepopiratelný a jeho význam v průběhu času stále roste. V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Jelení skála do hloubky, od jeho počátků až po jeho možné důsledky v budoucnosti. Budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oboru a nabídneme relevantní a aktuální informace o Jelení skála.
Jelení skála | |
---|---|
![]() Rozeklané skalisko Konopáče | |
Vrchol | 676 m n. m. |
Prominence | 74 m ↓ Stožecké sedlo |
Izolace | 1,6 km → Pěnkavčí vrch |
Seznamy | Hory a kopce Lužických hor |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet |
Souřadnice | 50°50′23″ s. š., 14°34′48″ v. d. |
![]() ![]() Jelení skála | |
Typ | neovulkanický suk |
Hornina | čedič |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelení skála (německy Hanfkuchen) se skalním útvarem Konopáč (676 m n. m., podle kterého se též někdy nazývá i celý vrchol)[1] je jedním ze dvou rozeklaných čedičových skalisek, nazývaných souhrnně Jelení kameny,[2] které vystupují z pískovcového hřbetu, ležícího mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem (tzv. Šébrem) v Lužických horách. Jako Jelení kameny je někdy označován i celý hřeben mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem.[2] Jelení skála leží na území okresu Děčín v Ústeckém kraji, stejně jako východněji položená skála, označovaná jako Jelení kámen. Přilehlý vrchol Stožec leží již na rozhraní děčínského a českolipského okresu v Libereckém kraji.[1][3]
Kolem vrcholu Jelení skály je vedena zeleně značená turistická trasa ze Stožeckého sedla. Je to zároveň evropská dálková trasa E10, ze které vede na vrchol odbočka. Při jižním okraji je vedena žlutě značená turistická trasa z Nové Huti. Vzdálenost od železniční stanice Jedlová na tratích 080 a 081 po zeleně značené turistické stezce činí 1,2 km.[4]