V dnešním světě se Jedle šupinatá stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od akademiků po profesionály z různých sektorů se zdá, že všichni mají zájem prohloubit své znalosti o Jedle šupinatá. Toto téma upoutalo pozornost společnosti obecně a vyvolalo debaty, úvahy a analýzy o jeho dopadu a relevanci v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Jedle šupinatá s cílem osvětlit toto důležité a aktuální téma.
![]() | |
---|---|
Jedle šupinatá (Abies squamata) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies squamata Mast., 1906 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedle šupinatá (Abies squamata) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, původem z Číny a Tibetu, blízký příbuzný jedle Delavayovy (Abies delavayi).
Stálezelený, jehličnatý, pomalu rostoucí strom, dorůstající do výšky 40 m. Koruna pyramidální. Borka hnědočervená, odloupávající se po tenkých plátcích jako papír, podobně jako u břízy. Letorosty hnědé. Jehlice modrozelené, 1,5–2,5 cm dlouhé a 2 mm široké, hustě uspořádané, vztyčené, na koncích zakulacené či pichlavé. Šišky 5–8 cm dlouhé a 2,5–3,5 cm široké, zpočátku fialové, později černé, válcovité. Semena dozrávají v říjnu.
Jedle Abies squamata je příbuzná jedli Abies delavayi.
Strom rostoucí v nadmořských výškách 3000–4700 m, patří mezi stromy rostoucí v nejvyšších nadmořských výškách na světě. Klima je zde studené, poměrně suché, strom získává vodu ze stálého sněhu, kterého je na vrcholcích hor dostatek. Půdy jsou zde tvořeny šedohnědým podzolem či lithosolem, pH kolem 5, tj. kyselá půda. Strom snáší přistínění, nesnáší znečištění ovzduší. Mrazuvzdorný do minus 23 °C. Tvoří často lesy s dalšími stromy například s Abies recurvata, Abies fargesii var. faxoniana, Picea likiangensis var. rubescens, Picea asperata, Picea linzhiensis, Larix potaninii, Tsuga forrestii, z listnatých stromů Betula albosinensis.
Čína – provincie Čching-chaj, provincie S'-čchuan, provincie Kan-su a Tibet. V Evropě a v Severní Americe vzácně pěstována pouze v botanických zahradách a arboretech, kde roste velmi pomalu.
Dřevo stromu se používá ve stavebnictví a na nábytek, není ale příliš často komerčně využívané díky výskytu stromu vysoko v horách na nepřístupných místech.
I přes stabilní populaci je strom hodnocen jako zranitelný, neboť vzhledem k jeho velmi pomalému růstu nedochází při potenciálním kácení k dostatečně rychlé obnově jeho populace. V západní Číně je vyhlášen zákaz jeho kácení.