Tento článek se bude zabývat problémem Abies durangensis, který získal značný význam v různých oblastech společnosti. Abies durangensis se stal tématem zájmu akademiků, odborníků i laické veřejnosti díky svému dopadu a významu v různých oblastech studia a každodenního života. V posledních desetiletích se Abies durangensis stal předmětem výzkumu, debat a úvah, které umožnily větší pochopení a ocenění jeho důležitosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl nabídnout širokou a obohacující vizi Abies durangensis, která se zabývá různými pohledy, přístupy a názory na tuto záležitost.
![]() | |
---|---|
![]() Porost Abies durangensis | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies durangensis Martínez, 1942 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abies durangensis je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, původem z Mexika.
Abies neodurangensis.
Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající 20–40 m. Koruna úzce kuželovitá až nepravidelně zaoblená. Borka zprvu hladká a šedočervenohnědá, později podélně rozbrázděná a černohnědá. Pupeny podélně vejčité, 4–5 mm dlouhé. Letorosty nápadně rozbrázděné, jemně chlupaté, purpurověčervenohnědé. Jehlice 1,4–4,5 cm dlouhé a 1–1,6 mm široké, seshora modrozelené, seshora s průduchy (stomaty) v rýhách, vespod se dvěma bílými proužky a početnými průduchy (stomaty), na koncích tupé nebo zaoblené. Samčí šištice 10–20 mm dlouhé. Šišky 5–10 cm dlouhé a 3–4,5 cm široké, téměř válcovité, dozráváním žlutohnědé. Semena žlutá, 8 mm dlouhá, s 7–10 mm dlouhým, oranžovožlutým křídlem.
Jedle Abies durangensis se vyskytuje ve 2 varietách:
Domovinou stromu je Mexiko: (státy Durango, Chihuahua, Coahuila, Jalisco, Sinaloa).
Vysokohorský strom, roste v nadmořských výškách 1600–2900 m. Strom roste nejraději v dobře odvodňovaných kamenných osypech (též takzvaný talus) nebo lithozolech. Klima vlhké a chladnější. Mrazuvzdorný do −6 °C. Tvoří lesy například s: borovicí chihuanskou Pinus leiophylla varieta chihuahuana, borovicí vejmutovkovitou Pinus strobiformis, douglaskou tisolistou sivou Pseudotsuga menziesii varieta glauca, smrkem chihuanským Picea chihuahuana a dalšími.
V západní části Severní Ameriky je často napadán hemiparazitickou (poloparazitickou) rostlinou z čeledi santálovitých Arceuthobium abietinum.
Není člověkem nijak komerčně využíván, pěstován je velmi zřídka.
Strom není ohrožen, není proto ani chráněn, nicméně stav jeho populace je klesající pro jeho příležitostné pokácení s jinými stromy. Nicméně varieta coahuilensis je již považována za zranitelnou, pro svůj omezený výskyt jen na dvou místech je extrémně zranitelná lesními požáry, po kterých navíc bývá nahrazena jinými, v její blízkosti rostoucími a často úspěšnějšími jehličnany. Navíc hašení těchto požárů je pro nepřístupný terén velmi obtížné.