Jaspis

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt
Jaspis
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecSiO2
Identifikace
Barvažlutá, hnědá,
červená, zelená
Vzhled krystalumandle, geody, hnízda
Soustavaklencová
Tvrdost6–7
Leskskelný, matný, mastný
i hedvábný
Štěpnostchybí
Vrypbílý
Hustota2,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnostlehce rozpustný
v zásadách (hlavně KOH)
Ostatnílom nerovný, tříštivý,
lasturnatý

Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v řadě barevných variant (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Byl již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice.

Vznik

Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu (vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.

Morfologie

Tvoří mandle, geody, hnízda, kůry v dutinách hornin. Hmota se zdá být celistvá, ve skutečnosti kryptokrystalická (velice malé krystaly).

Vlastnosti

Využití

Intaglie

Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahého kamene. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl považován za jeden ze sedmi divů renesance. Od starověku je považován za kámen s apotropaickými vlastnostmi. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku, ale to nebylo nikdy vědecky prokázáno.

Naleziště

V České republice:

Svět:

Související články

Externí odkazy