Jaroslav hrabě ze Šternberka | |
---|---|
Erb Šternberků | |
7. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky | |
Ve funkci: 18. února 1858 – 18. července 1874 | |
Předchůdce | Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka |
Nástupce | Leopold II. ze Šternberka |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1870 | |
Panovník | František Josef I. |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1861 – 18. července 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1867 – 18. července 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komoří | |
Ve funkci: 1845 – 18. července 1874 | |
Panovník | Ferdinand I., František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. ústavověrného velkostatku Str. konzervativního velkostatku |
Narození | 12. února 1809 Zásmuky Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. července 1874 Zásmuky nebo Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Kaple Narození Panny Marie v Zásmukách |
Titul | hrabě |
Choť | (1835) Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865) |
Rodiče | Leopold I. (Josef Leopold) Sternberg (1770 ?/1776–1858) a Marie Karolína z Walseggu (1781–1857) |
Děti | Rosa Karolina, provdaná Hohenlohe-Bartensteinová a později Croyová (1836–1918) |
Příbuzní | bratr: Leopold ze Šternberka (1811–1899) bratr: Zdeněk ze Šternberka (1813–1900) zeť: Karel z Hohenlohe-Bartenstein (1837–1877) zeť: Leopold z Croy (1827–1894) děd: Adam František Arnošt ze Šternberka (1711–1789) babička: Marie Anna Wilczek († 1807) synovec: Alois ze Šternberka (1850–1907) synovec: Filip ze Šternberka (1852–1924) synovec: Leopold III. ze Šternberka (1865–1937) synovec: Václav Vojtěch ze Šternberka (1868–1930) |
Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův (1863) Vojenský záslužný kříž Válečná medaile |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav ze Šternberka, německy Jaroslaw von Sternberg (12. února 1809 Zásmuky – 18. července 1874 Zásmuky nebo Praha), byl rakouský šlechtic z rodu Šternberků a politik z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.
Patřil do starobylého šlechtického rodu Šternberků. Byl velkostatkářem. Patřil k leopoldovské hlavní rodové linii. Jeho otcem byl Leopold I. ze Šternberka (1776–1858), matkou Marie Karolína hraběnka z Walseggu (1781–1857). Bratrem byl Leopold Mořic ze Šternberka (1811–1899). Dalším bratrem byl Zdenko Sternberg (1813–1900). Jaroslav sloužil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti majora. Měl titul tajného rady. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův, Vojenský záslužný kříž a Válečná medaile. Měl titul hraběte a patřily mu fideikomisní statky Zásmuky a Častolovice a alodiální statky Neděliště, Chlum a Chodecin. Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.
Roku 1873 koupil za 630 000 zlatých statek Bílé Poličany. V roce 1843 se stal členem stavovského Českého zemského sněmu. V kruzích šlechty byl prý oblíbený. Jeho hlavní zálibou byl lov.
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. Od 18. dubna 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).
Součástí majorátu byly ČastoloviceV zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 a krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867. Patřil do Strany ústavověrného velkostatku, která odmítala české státní právo a profilovala se provídeňsky a centralisticky. Český tisk v nekrologu uvádí, že v době zemských voleb v roce 1872, kdy ústavověrná strana prováděla rozsáhlé majetkové machinace s cílem ovlivnit výsledek voleb ve velkostatkářské kurii, se Šternberk od ústavověrných odklonil a přešel ke Straně konzervativního velkostatku, kam vzácným rodem svým i povahou právě šlechtickou přináležel.
Zemřel po dlouhé nemoci 18. července 1874 na zámku v Zásmukách nebo v Praze. Byl pohřben, stejně jako jeho žena Eleonora, v hrobce pod kaplí Narození Panny Marie v Zásmukách, kterou nechal v roce 1867 upravit.
Dne 28. dubna 1835 se v Budapešti jeho manželkou stala hraběnka Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865). Měli dceru Rosu Karolínu, která se provdala za knížete Karla Hohenlohe-Bartensteina.