V dnešním světě, Jaroslav Černý (egyptolog), ať už jako téma debaty, jako relevantní postava nebo jako emblematické datum, nabylo značného významu v různých oblastech. Ať už v politice, kultuře, vědě nebo každodenním životě, Jaroslav Černý (egyptolog) se umístil jako klíčový prvek, který udává tón pro naše činy a rozhodnutí. V tomto článku budeme analyzovat dopad a relevanci Jaroslav Černý (egyptolog) v různých kontextech a také jeho vliv na naši společnost. Od svého objevení vzbuzuje Jaroslav Černý (egyptolog) značný zájem a jeho přítomnost i dnes vyvolává debaty a úvahy.
PhDr. Jaroslav Černý | |
---|---|
Narození | 22. srpna 1898 Plzeň ![]() |
Úmrtí | 29. května 1970 (ve věku 71 let) Oxford ![]() |
Povolání | archeolog, egyptolog, učitel a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Černý (22. srpna 1898 Plzeň[1] – 29. května 1970 Oxford) byl český egyptolog.
V roce 1930 se účastnil francouzských vykopávek ve starověké vesnici v Dér el-Medíně v oblasti někdejšího Vesetu, po druhé světové válce odešel do Velké Británie. Působil jako profesor na University College v Londýně a na University of Oxford. Ve své době patřil k největším znalcům egyptského jazyka a hieratického písma období Nové říše, významná, i když dnes už v mnoha ohledech překonaná, byla jeho práce o staroegyptském náboženství. Stal se také uznávaným znalcem obyvatelů Dér el-Medíny v období Nove říše, jejichž texty zpracovával a publikoval. Jeho knihovna byla největší soukromou egyptologickou knihovnou, díky rozsáhlým kontaktům s většinou tehdejších egyptologů. Dnes pod jménem Knihovna Jaroslava Černého patří Českému egyptologickému ústavu, s jehož původní knihovnou byla spojena.