Jarmila Krčálová

V dnešní době je Jarmila Krčálová téma, které nabylo ve společnosti velkého významu. Jeho dopad se odráží v různých oblastech každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme implikace a význam Jarmila Krčálová, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho vliv na současný svět. Kromě toho prozkoumáme, jak Jarmila Krčálová utvářel způsob, jakým interagujeme s prostředím as ostatními lidmi, a také jeho roli při utváření našich individuálních a kolektivních zkušeností. Jarmila Krčálová je fenomén, který se neomezuje na jedinou sféru společnosti, ale překračuje hranice a bariéry a vyvolává diskuse a debaty na všech úrovních.

PhDr. Jarmila Krčálová, CSc.
Narození17. května 1928
Košice
Úmrtí23. dubna 1993 (ve věku 64 let)
Praha
Povoláníhistorička umění a redaktorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Krčálová (17. května 1928 Košice – 23. dubna 1993 Praha)[1] byla česká historička umění, specialistka na umění a architekturu renesance a manýrismu, pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV.[2]

Život

Jarmila Krčálová se narodila 17. května 1928 v Košicích. Dějiny umění vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, kde vypracovala rigorózní práci zaměřenou na dílo architekta Mattea Borgorelliho. Tématem její kandidátské disertační práce se stala renesanční nástěnná malba na panstvích pánů z Hradce a pánů z Rožmberka. Po celý profesní život se zaměřovala na renesanční architekturu v českých zemích a v tomto oboru se stala naší nejvýznamnější specialistkou. Pracovní dráhu spojila s Ústavem pro teorii a dějiny umění ČSAV, kde se v pozici výkonné redaktorky zásadním způsobem podílela na vzniku a vydání čtyřsvazkové topografie Umělecké památky Čech. Studie zaměřené na renesanci v Čechách i na Moravě publikovala především v časopise Umění[3] a vydala několik samostatných monografií, například knihu o architektu Baldassaru Maggim. Zemřela 23. dubna 1993 v Praze.[4]

Publikace

Monografie a stati

  • Matteo Borgorelli a jeho stavební činnost v Čechách. Praha 1952
  • Sgrafitová výzdoba zámku v Telči, STN Praha 1955.
  • Kostelní stavby Mattea Borgorelliho, inː Umění 3, 1955
  • Il Palladianesimo in Cecoslovacchia e l’ influenza del veneto sull’ architettura ceca, Roma 1964.
  • Renesanční nástěnné malby zámku Bechyně, inː Umění 11, 1965
  • Pietro Ferrabosco und sein Schaffen im Königreich Böhmen, inː Ostbairischen Grenzmarken, Jahrbuch 11, Passau 1969
  • Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století, inː Umění 18, č. 6, 1970, s. 545-581
  • Kostel sv. Petra a pavla v Kralovicích a Bonifác Wohlmut, inː Umění 20, 1972
  • Kruh v architektuře českého manýrismu, inː Umění 20, 1972
  • Kašny, fontány a vodní díla české a moravské renesance, inː Umění 21, 1973.
  • Ke genezi štukové výzdoby letohrádku Hvězda, inː Umění 21, 1973.
  • O původu renesančních reliéfních cyklů v Olomouci, inː Umění 23, 1975.
  • I Canevale : Artisti della Val d’Intelvi, Roma 1975.
  • Centrální stavby české renesance, Praha 1976.
  • Zámek v Bučovicích, Odeon Praha 1979.
  • Kostely české a moravské renesance. Praha 1981.
  • Die Gärten Rudolfs II., Delft 1982.
  • Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986.
  • La Toscana e l’architettura di Rodolfo II. : Giovanni Gargiolli a Praga, Firenze L. Olschki 1986.
  • Opere rinascimentali di Baldassare Maggi nei paesi Cechi, Locarno 1994.

Spoluautorka

  • Umělecké památky Čech, zpracovali Antonín Bartušek, Jarmila Krčálová, Anežka Merhautová-Livorová, Ema Charvátová-Sedláčková, Emanuel Poche a Zdeněk Wirth. ČSAV Praha 1957
  • Gotická nástěnná malba v zemích českých I., (1300-1350), zpracovali Antonín Bartušek, Vlasta Dvořáková, Antonín Friedl, Jarmila Krčálová, Anežka Merhautová-Livorová, Věra Mixová, Karel Stejskal, práci vedl Jaroslav Pešina. ČSAV Praha 1958
  • Jindřichův Hradec: státní zámek a památky v okolí, spoluautoři Pavel Preiss, Bohumír Lifka a Hugo Rokyta. STN Praha 1959.
  • Renaissance in Böhmen. Text by Jiřina Hořejší, Jarmila Krčálová, Jarmír Neumann, Emanuel Poche, Jarmila Vacková. Artia Prague and Hamlyn London-New York-Sydney-Toronto 1979, ISBN 0-600-37573-0
  • Renesanční architektura v Čechách a na Moravě, Inː Dějiny českého výtvarného umění II/1, Od počátku renesance do konce baroka, kolektiv autorů, editorka Eliška Fučíková, Academia Praha 1989, s. 6-69

Pozůstalost

Odborná pozůstalost Jarmily Krčálové je uložena v archivu Ústavu dějin umění AV ČR v Praze.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SLAVÍČEK, Lubomír. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků a teoretiků v českých zemích. Praha: , 2016. 1808 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 712–713. 
  2. ↑ ROHÁČEK, JIří. Fondy a sbírky oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. . Praha: 2018 . Dostupné online. 
  3. ↑ BREGANTOVÁ, Polana. Bibliografie 2003-2012. Umění. 2013, roč. LXI, čís. příloha, s. 115–116. Dostupné online. 
  4. ↑ PREISS, Pavel. Za Jarmilou Krčálovou. Umění. 1994, roč. XLII, čís. 3, s. 245–246. 
  5. ↑ Jiří Roháček, Kristina Uhlíková a Jana Marešováː Fondy a sbírky oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR v.v.l. Artefactum Praha 2018, s. 56

Externí odkazy