Baldassare Maggi
V dnešním světě hraje Baldassare Maggi zásadní roli v každodenním životě lidí. Ať už jako zdroj inspirace, jako předmět studia nebo jako historický odkaz, Baldassare Maggi je téma, které nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat ty, kteří se ponoří do jeho obrovského vesmíru. V průběhu let Baldassare Maggi upoutal pozornost výzkumníků, umělců, vědců a milovníků vědění, kteří věnovali hodiny a hodiny studiu a rozjímání, aby pochopili její význam ve společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Baldassare Maggi a zjistíme, jak ovlivnil různé oblasti lidského života.
| Baldassare Maggi | |
|---|---|
| Narození | 16. století nebo 1550 Arogno |
| Úmrtí | 26. března 1619, 27. března 1619 nebo 29. března 1629 Arogno |
| Povolání | architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Baldassare Maggi (počeštěně také Baltazar Maggi, někdy uváděný s přídomkem z Arogna) (kolem roku 1550? Arogno, nyní kanton Ticino, Švýcarsko – asi 1619 nebo 1629?) byl italský architekt a stavitel, významný představitel manýrismu.
Narodil se jako syn Stefana Maggiho. První písemná zmínka o jeho pobytu v Čechách pochází z roku 1575, kdy je uveden v Českém Krumlově, kde pracoval na hradě Viléma z Rožmberka. Podle kontextu se předpokládá, že tam ve službách Rožmberků a pánú z Hradce pracoval od roku 1570 .[1] Do konce osmdesátých let pak pracoval na mnoha stavbách patřících Rožmberkům a pánům z Hradce. Mezi jeho díla patří zejména přestavby hradů na zámky, např. Český Krumlov, Bechyně, Jindřichův Hradec, Hluboká, Brtnice či Pivovar Třeboň.
Má se za to, že na panství Vokovy manželky, Kateřiny z Ludanic v Lipníku nad Bečvou se mezi lety 1590–1593 podílel na stavbě bratrského sboru (dnešního kostela sv. Františka Serafinského), byť bez dostatečných dokladů. Tyto domněnky se zakládají na rodinných vazbách objednavatelů i na technologické a vnější podobnosti staveb - zakládání objektu na pilotech (podobně jako na zámku Kratochvíle) nebo členěním fasády lizénovými rámci (viz Rondel v Jindřichově Hradci).[2][3]
Od roku 1591 je doložen opět ve svém rodném Arognu, kde pak také nejspíše roku 1619 zemřel.[4]
Dílo
- Zámek Krumlov: přestavba zámku na reprezentativní renesanční rezidenci pro nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka (1535–1592).
- Zámek Kratochvíle: zbudován rovněž pro Viléma z Rožmberka v letech 1583–1589.
- Jezuitská kolej v Českém Krumlově: novostavba z let 1586–1588.
- Zámek Bechyně: přestavba původně gotického hradu na renesanční rezidenci pro Petra Voka z Rožmberka (1539–1611), který zde do roku 1592 sídlil.
- Hrad Rožmberk: přestavba Dolního hradu v letech 1600–1612 pro Jana Zrinského ze Serynu (1565/1566–1612).
- Zámek Jindřichův Hradec: přestavba původně gotického hradu na reprezentativní renesanční zámek pro Jáchyma (1526–1565) a Adama II. z Hradce (1549–1596). tehdy vzniklo Nové stavení a Španělské křídlo, Velké a Malé arkády. V letech 1591–1596 vytvořil Rondel.
- Zámek Telč: přestavba původního hradu pro moravského zemského hejtmana Zachariáše z Hradce (1526/1527–1589).
- Zámek Hluboká: přestavba hradu na renesanční zámek.
- Helfštýn: renesanční palác v hradním jádře.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, editorka Anděla Horová. Academia Praha 1996, s. 465.
- ↑ KRČÁLOVÁ, Jarmila. Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě. Praha: , 1986. S. 42–43, 276.
- ↑ ZAPLETAL, Florian. Bývalý bratrský zbor v Lipníku nad Bečvou. Přerov: , 1930. S. 27-.
- ↑ Maggi, Baladassare de Arogno . ÚDKU KTF: přehled renesančního umění .
- ↑ GLOMBOVÁ, Hana. Hrad Helfštýn a osobnost Zdeňka Gardavského. Brno, 2015 . 83 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Miroslav Plaček. s. 21–26. Dostupné online.
Literatura
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 388–389.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, editorka Anděla Horová. Academia Praha 1996, s. 465-466.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baldassare Maggi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Baldassare Maggi
- (německy) Baldassare Maggi Archivováno 16. 2. 2016 na Wayback Machine. na webu Tessiner Künstlern in Europa, 13.–19. Jahrhundert
