Janez Jalen

V dnešním světě je Janez Jalen tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Janez Jalen vyvolal neustálou diskusi a byl předmětem studia a výzkumu odborníků v různých oblastech. Tento fenomén významně ovlivnil společnost a změnil způsob, jakým lidé interagují, konzumují informace a navazují na svět kolem sebe. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Janez Jalen a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty moderního života.

Janez Jalen
Janez Jalen (20. léta 20. století)
Janez Jalen (20. léta 20. století)
Narození26. května 1891
Rodine
Úmrtí12. dubna 1966
Ljubno
Povoláníspisovatel, duchovní
NárodnostSlovinsko
StátSlovinsko - Jugoslávie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janez Jalen (26. května 1891, Rodine – 12. dubna 1966, Ljubno, Gorenjska) byl slovinský spisovatel a duchovní.

Životopis

Janez Jalen se narodil do venkovské rodiny. Jeho otec byl muž s velkým rozhledem, který v synovi vzbudil již velmi brzy zájem o krásy přírody. Jalen studoval nejdříve na gymnáziu v Kranji, poté úspěšně vystudoval teologii v Ljubljani. První léta po studiích pracoval v Srednji vasi u Bohinje. Krásy tamější přírody si zamiloval natolik, že se jimi inspiroval při psaní svých pověstí a novel. Během první světové války byl mobilizován do rakouského vojska. Jako vojenský kaplan sloužil v Gradci, přesněji v nedalekém vojenském táboru Lebring. Po válce působil jako duchovní v různých krajích Slovinska (Črnomelj, Stara Loka, Trnovo, Notranje Gorice, Ljubljana). Roku 1933 předčasně odešel do důchodu. Druhou světovou válku přežil v Ljubljani. Po jejím skončení začal opět působit jako duchovní, nejdříve ve městě Grahovo, poté v Ljubni, kde také roku 1966 zemřel. Pochován je ve své rodné vsi.

O životě a spisovatelské dráze autora byla roku 2003 vydána kniha slovinského spisovatele France Pibernika Janez Jalen: življenjska in pisateljska pot.

Dílo

V počátečním období své spisovatelské činnosti se autor zasvětil především psaní dramat, které líčí život na venkově v časech první světové války. Tak vznikla díla Dom (1923), Srenja (1924) a Bratje (1931). Drama Dom začal psát za svého působení v táboře Lebring, dokončil ho však až po válce. Hry Srenja a Bratje jsou druhým a třetím dílem trilogie vydané pod společným názvem Dom. Později se začal věnovat psaní prózy, která právě tak popisuje těžký život na venkově a nachází se mezi realismem a idealismem. Jeho první pověst Ovčar Marko je pastýřská idyla, jejíž děj se odehrává v horách a lesích v kraji zvaném Gorenjska. Hlavní postavou díla je prostý pastýř, který je sám součástí přírody. Dílo nejprve vycházelo v listu Mladika, o rok později (1929) vyšla kniha. Ta byla roku 1958 vydána jako první část k dílu Vozarji. Další díly vyšly pod názvy Tri zaobljube a Izkopana cesta. Autor měl v úmyslu napsat ještě tři další, předstihla ho ale smrt. Nedokončeny zůstaly také jeho pověsti Povest o zajčku Trmcu a Povest o Triglavu. Další autorovo dílo je příběh o životě lidí obývajících kolové stavby v ljubljanských mokřinách zvaných Barje, Bobri. Tato pověst se skládá ze tří částí - Sam, Rod a Vrh (1942 - 1943).

V díle autora se proplétají osudy hrdinů s děním v přírodě, národními obyčeji a lidskou modrousí. Proto je obzvláště blízko prostým lidem.

Ostatní díla

  • Nevesta (drama, 1936)
  • Grobovi (drama, 1936)
  • Lesena peč (drama, 1937)
  • Cvetkova Cilka (pověst, 1939)
  • Previsi (sbírka novel a povídek, 1940)
  • Trop brez zvoncev (pověst, 1941)
  • Ograd (pověst, 1961)
  • Razpotja (pověst, 2003)

Žádné z děl autora zatím nebylo přeloženo do češtiny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janez Jalen na slovinské Wikipedii.

Externí odkazy