V dnešním světě se Jan z Kunštátu stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku až po svůj dopad na společnost podnítil Jan z Kunštátu debaty a úvahy v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Jan z Kunštátu, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v každodenním životě a jeho význam v různých kontextech. Ať už je Jan z Kunštátu osoba, fenomén, historická událost nebo jakékoli jiné téma, její studium a pochopení jsou nezbytné pro lepší pochopení světa, ve kterém žijeme.
| Jan z Kunštátu | |
|---|---|
| Děti | Boček z Líšnice |
| Rodiče | Bohuše z Kunštátu |
| Příbuzní | Smil z Líšnice a Heralt z Loučan (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan z Kunštátu byl moravský šlechtic z rodu pánů z Kunštátu.
Jeho otec není přesně znám. Byl to některý ze synů Kuny ze Zbraslavi a Kunštátu, buď Bohuše z Kunštátu nebo Kuna z Kunštátu. První písemná zmínka o Janovi z Kunštátu pochází z roku 1373, kdy se uvádí jako progenitor Jan. Roku 1378 se připomíná jako mrtvý.
Jan z Kunštátu je považován za zakladatele stařechovicko-skalské větve. Jméno jeho syna sice neznáme, ale známe jeho vnuka Arkleba ze Stařechovic, a pravnuka Erharta ze Skal.
Jan z Kunštátu měl bratrance Gerharda z Kunštátu a možná, že měl ještě dalšího neznámého bratra či bratrance, který byl otcem Bočka z Líšnice. Je ale teoreticky možné, že zakladatel líšnické větve rodu pánů z Kunštátu Boček z Líšnice byl Janovým synem.
Miroslav Plaček, Peter Futák: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu, Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-683-4