V dnešním světě získal Jan van Dijk nebývalý význam. Ať už se jedná o příběh osoby, analýzu hlubokého tématu, připomínku důležitého data nebo cokoli jiného, Jan van Dijk upoutal pozornost milionů jedinců po celém světě. Význam Jan van Dijk přesáhl hranice a kulturní bariéry a stal se tématem diskusí a debat v mnoha oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Jan van Dijk a jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho relevanci a význam v různých kontextech.
Jan van Dijk | |
---|---|
Narození | 1952 (72–73 let) Boekel |
Alma mater | Radbodova univerzita v Nijmegenu (1970–1977) |
Povolání | sociolog a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Universiteit Twente Utrechtská univerzita |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan van Dijk (* 1952) je nizozemský sociolog a vědec v oboru komunikačních věd, profesor na univerzitě v Twente. Zabývá se informační společností a společenskými důsledky nových médií.
Ve své knize The Network Society představil koncept síťové společnosti a tento koncept rozšířil pojmem digitální propasti (Digital Divide) v knize The Deepening Divide, Inequality in the Information Society. Přenesl pozornost od fyzických bariér komunikace k rozdílům ve schopnostech a dovednostech (mediální gramotnost, počítačová gramotnost). Není však jisté, zda byl prvním autorem tohoto pojmu. Původ tohoto pojmu je poměrně nejasný.[1]