Jan Václav Hugo Voříšek

V článku, který dnes představujeme, se ponoříme do fascinujícího světa Jan Václav Hugo Voříšek. V průběhu historie měl Jan Václav Hugo Voříšek významný dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam ve vědě a technice, Jan Václav Hugo Voříšek zanechal svou stopu v mnoha oblastech. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Jan Václav Hugo Voříšek, jeho vývoj v čase, jeho vliv na moderní svět a možné důsledky, které má pro budoucnost. Připojte se k nám na této cestě historií a dopadem Jan Václav Hugo Voříšek na naši společnost.

Jan Václav Hugo Voříšek
Narození11. května 1791
Vamberk
České královstvíČeské království České království
Úmrtí19. listopadu 1825 (ve věku 34 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtítuberkulóza
Národnostčeská
Povoláníhudební skladatel, klavírista a varhaník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Václav Hugo Voříšek (11. května 1791 Vamberk[1] – 19. listopadu 1825 Vídeň) byl český hudební skladatel, klavírista, varhaník a dirigent, přezdívaný „český Beethoven“.

Životopis

Jan Václav Hugo Voříšek se narodil ve Vamberku v rodině ředitele školy, sbormistra a varhaníka. Otec jej také vyučoval hudbě, povzbuzoval ho ve hře na klavír a pomohl mu získat stipendium pro studium na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

Ačkoliv obdivoval hudbu Wolfganga.Amadea Mozarta, více jej přitahoval romantismus Ludwiga van Beethovena. V roce 1813 se přestěhoval do Vídně, aby zde mohl studovat právo; doufal, že se zde setká s Beethovenem. To se mu jako začínajícímu skladateli skutečně podařilo roku 1814. K dalším význačným hudebníkům a skladatelům, se kterými se setkal, patří Louis Spohr, Ignaz Moscheles, Johann Nepomuk Hummel a Franz Schubert, s nímž se spřátelil.

Studium práva dokončil roku 1822; poté byl jmenován na místo konceptního praktikanta u dvorské vojenské rady.

Stal se uznávaným skladatelem orchestrální, vokální a klavírní hudby. Roku 1818 se stal dirigentem Spolku přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde). Roku 1822 získal u císařského dvora místo druhého a v roce 1823 prvního varhaníka a začal vyučovat hru na klavír. K jeho žákům patřili i lidé z nejvyšších kruhů, především Napoleon II., syn Napoleona Bonaparte a Marie Luisy.

Jan Václav Voříšek onemocněl tuberkulózou, nepomohl mu ani ozdravný pobyt ve Štýrském Hradci v roce 1824 a zemřel roku 1825 ve věku 34 let. Byl pochován na hřbitově ve Währingu, kde byli později pohřbeni také Franz Schubert a Ludwig van Beethoven. Na místě hřbitova se dnes rozkládá park nesoucí jméno Franze Schuberta. Schubertovy a Beethovenovy ostatky byly později přeneseny na Vídeňský ústřední hřbitov.

Dílo

Pamětní deska na rodném domě J.V.H. Voříška ve Vamberku

Jan Václav Voříšek složil jedinou symfonii, a to Sinfonii D-dur v roce 1821. V minulosti byla přirovnávána k prvním dvěma Beethovenovým symfoniím. Jedná se o raně romantické dílo, jehož bohatá melodická invence našla pokračování v díle Franze Schuberta.

Za svého varhanického působení u císařského dvora složil nepříliš rozsáhlou, avšak vynikající slavnostní mši B dur. Společně s jeho symfonií a houslovou sonátou G dur, op. 5, patří k jeho několika málo nahrávaným dílům.

První doložené použití pojmu impromptu pochází z roku 1817 a má souvislost s jeho dílem; tento výraz tehdy použil časopis Allgemeine musikalische Zeitung, aby popsal jeho klavírní skladbu. Skladby nazývané impromptu později skládali například Schubert a Fryderyk Chopin.

Na jeho typicky českou pastorální zpěvnost navázali Bedřich Smetana i Antonín Dvořák.

  • op. 1, 12 rapsodií pro klavír
  • op. 2, Rondo pro violoncello a klavír
  • op. 3, Le Désir pro klavír
  • op. 4, Le Plaisir pro klavír
  • op. 5, Sonáta G-Dur pro housle a klavír
  • op. 6, Variations brillantes C-dur na francouzskou píseň „La sentinelle“ pro klavír a smyčcový orchestr
  • op. 7, 6 impromptus pro klavír
  • op. 8, Rondo pro housle a klavír
  • op. 9, Variace pro violoncello a klavír
  • op. 10, 3 písně (Die Abschiedsträne, Eintritt ins Jünglingsalter, Das arme Röschen)
  • op. 11, Rondo pro smyčcové kvarteto
  • op. 12, Fantaisie pro klavír
  • op. 13, Gott im Frühlinge pro soprán, alt, tenor a bas
  • op. 14, Variations de bravour pro klavír a orchestr
  • op. 15, Liebe pro zpěv a klavír
  • op. 16, Grande Ouverture c-moll pro 2 klavíry
  • op. 17, Rondeau espagnol d-moll pro klavír a orchestr
  • op. 18, Rondeau brillant pro klavír a orchestr
  • op. 19, Variace B-dur pro klavír
  • op. 20, Sonata quasi una fantasia in b-moll pro klavír
  • op. 21, 3 písně (An Sie, Der Frühlingsregen, Das Täubchen) pro zpěv a klavír
  • op. 22, Tripelrondo pro housle, klavír a violoncello s obligátním doprovodem orchestru
  • op. 23, Sinfonie D-dur (1821)
  • op. 24, Missa solemnis in B-dur

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1784-1814 ve Vamberku, sign. 168-7, ukn. 10230, str.45. Dostupné online

Externí odkazy

Literatura

  • Klíma, Stanislav Václav: Jan Václav Voříšek a Ludwig van Beethoven, Praha, 1963
  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha