V kontextu Jan Umlauf je stále aktuálnější zabývat se důležitostí a relevanci tohoto tématu. Jan Umlauf již dlouhou dobu přitahuje pozornost lidí z různých oborů, vyvolává vášnivé diskuse a dokonce i kontroverze. Od svých počátků až po současnost má Jan Umlauf významný dopad v různých sektorech a ovlivňuje nejen způsob, jakým lidé myslí a jednají, ale také politiku, ekonomiku a společnost jako celek. To je důvod, proč je klíčové plně prozkoumat všechny aspekty Jan Umlauf, pochopit jeho skutečný rozsah a vliv v dnešním světě.
Jan Umlauf | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. května 1825 Mlýnice u Červené Vody ![]() |
Úmrtí | 9. ledna 1916 (ve věku 90 let) Kyšperk ![]() |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a fotograf |
Rodiče | Dominik Umlauf Marianna roz. Pubitschková |
Příbuzní | Ignác Umlauf bratr |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Umlauf (21. května 1825 Mlýnice[1] u Červené Vody – 9. ledna 1916, Kyšperk[2]) byl český akademický malíř a fotograf.
Narodil se jako třetí dítě do rodiny malíře a řezbáře Dominika Umlaufa (1792–1872) a jeho manželky Marianny, rozené Pubitschkové; oba rodiče pocházeli ze selského rodu. Otec vlastnil grunt a pro výtvarnou profesi neměl odborné vzdělání, ale dokázal se jí uživit. Oproti tomu jeho synové Ignác (Hynek 1821–1851) a Jan se stali malíři; studovali malířství na Akademii výtvarných umění v Praze a od roku 1839 na akademii ve Vídni. Mezi jinými byl ve Vídni jejich učitelem Josef Führich.
Na rozdíl od staršího, nadanějšího, avšak předčasně zemřelého bratra Ignáce (Hynka), který působil v zahraničí, se Jan vrátil do Kyšperka a věnoval se především chrámové malbě, jak oltářním obrazům, tak nástěnným malbám. Tehdy to byl i mimo velká města poměrně jistý zdroj obživy. Dále se věnoval portrétní malbě. Nepohrdl ani méně významnými zakázkami, například malbou terčů nebo znaků pro vývěsní štíty. O tom, že byl majetným občanem města, svědčilo mimo jiné jeho volební právo do obecního zastupitelstva, přiznávané na základě výše majetku.
Byl dvakrát ženatý, ale zemřel bez potomků. Dožil nevidomý.[3] Zemřel 9. ledna 1916 v Kyšperku. Pohřben byl v rodinné hrobce na zdejším hřbitově.
Byl autorem více než 300 oltářních obrazů a více než 20 křížových cest, do více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech
Vytvořil asi 400 portrétů, portrétoval mnoho předních měšťanů, jejich žen i dětí v Kyšperku, v Ústí nad Orlicí a jinde.
Jan patřil k průkopníkům fotografie. Fotografoval především krajiny z let 1865 až 1875, a to z okolí Letohradu a Příbrami.