V dnešním článku budeme analyzovat důležitost Jan Radimský v naší současné společnosti. Jan Radimský je téma, které v posledních letech nabylo velkého významu a vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech. V průběhu historie byla Jan Radimský zásadní v životech lidí, ovlivňovala jejich způsob myšlení, jednání a vztah k jejich prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Radimský, od jeho dopadu na kulturu a společnost až po jeho roli v osobním a profesním rozvoji. Kromě toho prozkoumáme etické a morální důsledky Jan Radimský a také jeho potenciál generovat pozitivní změny ve světě. Jan Radimský je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, takže doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod k prohloubení jeho studia a porozumění.
Jan Radimský | |
---|---|
![]() Jan Radimský | |
poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1889 – ??? | |
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1891 – 1903 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | konzervativ. velkostatek staročeská str. |
Narození | 20. května 1840 Čelákovice ![]() |
Úmrtí | 17. června 1903 (ve věku 63 let) Vídeň ![]() |
Příbuzní | Václav Radimský (bratr) |
Alma mater | Tereziánská voj. akad. |
Profese | voják a politik |
Commons | Jan Radimský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Radimský (25. května 1840 Čelákovice[1] – 17. června 1903 Vídeň[2]) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii v Novém Městě Vídeňském. Od roku 1858 do roku 1869 působil v rakouské armádě. Pak absolvoval hospodářskou školu v Hohenheimu ve Württembersku a v severočeské Libverdě. Věnoval se pak hospodářským aktivitám.[2] Spravoval svůj statek Pašinka u Kolína.[3] Statek koupil Jan Radimský s bratrem JUDr. Václavem Radimským roku 1885 od Theresie šlechtičny Czeczingarové z Birnic.[4][5] Byl členem vedení Ústřední hospodářské společnosti pro království České. Měl titul rytmistra zemské obrany.[2]
Zapojil se i do politiky. V zemských volbách roku 1889 se stal poslancem Českého zemského sněmu za nesvěřenecký velkostatek. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895.[2] Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[3] Ve volbách roku 1891 se stal za konzervativní velkostatek i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval velkostatkářskou kurii. Poslanecký slib složil 13. května 1891. Mandát obhájil ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1903. Pak ho na poslaneckém křesle nahradil František Sajfert.[6] V Říšské radě se zapojil nejprve do konzervativní poslanecké frakce Hohenwartův klub, pak zasedal v samostatném klubu českého konzervativního velkostatku.[3] Historik Jiří Malíř řadí Radimského mezi staročechy, kteří po volbách v roce 1897 zasedli na Říšské radě do převážně mladočeského klubu.[7]
Angažoval se v podpoře vídeňských Čechů. Pomáhal s udržováním tamní českojazyčné školy spolku Komenský.[2] Byl rovněž známý pro své charitativní a dobročinné akce na pomoc chudým. U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 se nechal pojistit u banky Slavia na 20 000 Korun ve prospěch školské organizace Ústřední matice školská. Snažil se i o založení zemědělského muzea. Za tímto účelem sbíral různé související artefakty, ale záměr nakonec nebyl realizován. Několik let před smrtí onemocněl. Zemřel roku 1903.[3]