Jan Otakar Riegl

V tomto článku prozkoumáme Jan Otakar Riegl s cílem porozumět jeho důležitosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. Jan Otakar Riegl je téma, které postupem času vzbudilo zájem mnoha lidí a je klíčové pro pochopení jeho vlivu na naši společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak se Jan Otakar Riegl v průběhu let vyvíjel a jak je aktuální i dnes. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a výzkum, který nám pomůže získat úplnější pohled na Jan Otakar Riegl a jeho vliv na dnešní svět. Tento článek si klade za cíl poskytnout cenné a aktuální informace o Jan Otakar Riegl, aby obohatil znalosti a podpořil hlubší úvahy o tomto tématu.

Jan Otakar Riegl
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Narození4. května 1823
Kostelec nad Orlicí
Úmrtí1873 (ve věku 49–50 let)
Zabolotiv
DětiAlois Riegl
Profeseučitel a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Otakar Riegl, též Johann Ottokar Riegl, byl rakouský pedagog, propagátor těsnopisu a politik z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Roku 1849 se uvádí jako Johann Ottakar Riegl, c. k. profesor v Praze.[1][2] Zabýval se propagací těsnopisu. V roce 1844, kdy působil jako úředník při c. k. stavebním ředitelství ve Štýrském Hradci, pořádal kurzy těsnopisu.[3] V roce 1850, tehdy jako profesor v Praze, vydal knihu o českém systému těsnopisu.[4] Roku 1859 se zmiňuje coby úředník c. k. továrny na tabák a učitel těsnopisu na c. k. gymnáziu v Linci.[5] Na této škole otevřel kurzy stenografie poprvé ve školním roce 1856/1857.[6] V roce 1863 vyučoval těsnopisu na gymnáziu ve městě Kremže a byl tehdy vyslán jako provizorní pedagog i na nově vzniklou zemskou vyšší reálnou školu.[7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Byl stenografem Svatováclavského výboru.[8] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Potštejn. Tehdy se uváděl coby profesor.[9] Řadil se k sněmovní pravici.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. : J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy) 
  2. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. : Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 155. (německy) 
  3. ↑ Vermischte Nachrichten. Grazer Zeitung. Prosinec 1844, čís. 200, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ Wien. Grazer Zeitung. Leden 1850, čís. 16, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Wien. Österreichisches Pädagogisches Wochenblatt zur Beförderung des Erziehungs- und Volksschulwesens. Únor 1859, čís. 5, s. 6. Dostupné online. 
  6. ↑ Zur 25jährig. Stiftungsfeier des Linzer.... Linzer Volksblatt. Březen 1885, čís. 52, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ Auszug. Wiener Zeitung. Říjen 1863, čís. 237, s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ Časopis archivní školy, Svazek 6. : , 1928. Dostupné online. S. 134. 
  9. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag . familia-austria.at . Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Poslancové na sněmu říšském . 19stoleti.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.