Jan Oswald
Problém Jan Oswald dnes upoutal pozornost mnoha lidí. Díky své relevanci pro různé aspekty moderního života se Jan Oswald ukázalo být tématem velkého zájmu širokého spektra lidí. Ať už se jedná o její dopad na společnost, její vliv na populární kulturu nebo její roli v politice a ekonomice, Jan Oswald se ukázal jako téma hodné analýzy a zamyšlení. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Oswald s cílem poskytnout úplnější a hlubší pohled na jeho důležitost v dnešním světě.
| RNDr. Jan Oswald | |
|---|---|
| Narození | 30. ledna 1890 Hluboká nad Vltavou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. ledna 1970 (ve věku 80 let) České Budějovice  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | pedagog a spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Oswald (30. ledna 1890, Hluboká nad Vltavou[1] – 31. ledna 1970, České Budějovice) byl geolog, mineralog, spisovatel a středoškolský pedagog. Zaměřil se především na geologii a mineralogii jižních Čech. Jeho vrcholným dílem, ve kterém shrnul téměř 50 let své práce, byla publikace Jihočeské nerosty a jejich naleziště (1959) věnovaná památce akademika Františka Slavíka.[2] V publikaci se zaměřil na geologická specifika jižních Čech, vliv magneziových silikátů, popis jednotlivých nerostů včetně lokálních souvislostí jejich vzniku, charakteristiku jednotlivých lokalit a souhrnný seznam jihočeských nerostů. Publikace nebyla co do komplexnosti a rozsahu dosud překonána. Mimo mineralogii se autor v několika publikacích věnoval také problematice tektitů – vltavínů.
Objev niklových ložisek
Jeden z nejzajímavějších mineralogických objevů Oswald učinil při hledání příčiny zeleného zbarvení opálů v okolí Bohouškovic u Křemže. Původně se domníval, že by příčinou mohl být chrom, ale rozborem zjistil, že pochází od sloučenin niklu. Tato informace se ústní cestou donesla roku 1940 okupantům, kteří u Bohouškovic, Stupné, Chmelné a u Brloha provedli zkušební vrty, později i hlubší jámy a plánovali zde zřídit doly na nikl. Podle Oswalda byly zjištěny v podobě jablečně zelených žil snad numeit, pimelit a garnierit s obsahem 4-13 % niklu. Předpokládal, že tyto minerály vznikly rozkladem původních niklových rud uložených ve větší hloubce (gersdorfit NiAsS, ullmannit NiSbS, případně pentlandit S a polydymit Ni4S5). Okupanti již doly nestihli zřídit, takže ložiska zůstala nedotčená.[2]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Oswalda farnost Hluboká nad Vltavou
- ↑ a b OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice: krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. S. 4, 34, 144.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Oswald
