Dnes je Jan Nevěřil tématem, které stále přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Svým významem v moderním světě se Jan Nevěřil stal bodem diskuse a debaty ve všech sférách společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na politiku a ekonomiku se Jan Nevěřil ukázalo být tématem univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Nevěřil a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od svého vzniku až po dopad na různé aspekty každodenního života se Jan Nevěřil ukazuje jako komplexní a relevantní téma, které si zaslouží pečlivé prozkoumání.
Důstojný pán Jan Nevěřil | |
---|---|
Mons. Prof. PhDr. | |
![]() Mons. Prof. PhDr. Jan Nevěřil | |
Církev | římskokatolická |
Osobní údaje | |
Datum narození | 1. března 1864 |
Místo narození | Hradec u Uničova ![]() |
Datum úmrtí | 9. března 1940 (ve věku 76 let) |
Místo úmrtí | Olomouc ![]() |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Nevěřil (1. března 1864, Hradec u Uničova[1] – 9. března 1940, Olomouc) byl teolog, kněz, pedagog, památkář, redaktor a odborný publicista.
Byl římskokatolickým knězem, badatelem v oblasti církevních dějin a křesťanské archeologie, profesor (1915) a děkan bohoslovecké (teologické) fakulty v Olomouci.
Objevitel základového zdiva v podstatě první objevené zděné velkomoravské architektury na našem území v Modré u Velehradu (datoval ji do doby prvního křesťanství, v době objevu v roce 1911 však chyběly důkazy, že se jedná o stavbu z doby velkomoravské, ty objevil až pozdější revizní průzkum v letech 1953–1954).
Podílel se na ikonografickém programu výzdoby kostela sv. Hedviky v Opavě.