Jan Miloslav Haněl

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Jan Miloslav Haněl. Ať už máte zájem o tomto člověku zjistit více, prozkoumat konkrétní téma do hloubky nebo si připomenout důležité datum, tento článek vám poskytne všechny potřebné informace. V tomto smyslu budeme Jan Miloslav Haněl analyzovat z různých úhlů pohledu, nabídneme relevantní data, expertní názory a podrobné analýzy. Bez ohledu na to, jaký je váš zájem, jsme si jisti, že v tomto článku najdete informace, které hledáte.

MUDr. Jan Miloslav Haněl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1872
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Narození23. prosince 1808
Křesetice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. května 1883 (ve věku 74 let)
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenístarý hřbitov v Třebíči
DětiJan Jaromír Hanel
Ladislav Haněl
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, národní buditel a lékař
OceněníČestné občanství města Třebíče (1884)
CommonsJan Miloslav Haněl
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Miloslav Haněl (23. prosince 1808 Křesetice[1][2] – 3. května 1883 Třebíč[3]) byl český lékař, národní buditel a politik; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Narodil se v Křeseticích nedaleko Čáslavi jako Jan Hanl,[4] nabýval svého vzdělání postupně v Jičíně (gymnázium) a pak v Praze. Tam roku 1835 vystudoval na lékaře.[5] Během studií měl blízko k Josefu Kajetánu Tylovi. Přispíval do časopisu Květy. Byl členem Kajetánského divadla a vlasteneckých kroužků.[6] Téhož roku, kdy dokončil vysokou školu, přišel jako mladý lékař pracovat do Třebíče.[2] Stal se městským lékařem.[7] Brzy započal své národně buditelské úsilí. V roce 1844 založil na vlastní náklady český čtenářský spolek.[8] Veřejně vystoupil jako předák českého tábora během revolučního roku 1848. Část měšťanských elit tehdy podporovala vypsání voleb do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Haněl na české veřejné schůzi v intencích stanoviska Františka Palackého účast na těcht volbách odmítl. Volby do celoněmeckého sněmu se ovšem i tak na Třebíčsku uskutečnily. Po porážce revoluce byl v 50. letech jediným zástupcem uvědomělých Čechů v obecním zastupitelstvu (zbytek vedení samosprávy byl orientován proněmecky nebo nebyl národnostně vyhraněný).[6][9]

V roce 1861 stál u vzniku třebíčské Měšťanské besedy a byl jejím předsedou.[6][9] Protože neměla vlastní prostory a musela si je najímat, byl Jan Miloslav Haněl mezi těmi, kdo se přičinili o postavení Besedního domu na Karlově náměstí, dnes označovaného Národní dům. V něm se měšťanská beseda usídlila roku 1871.[10][11]

Pamětní deska na domě, ve kterém zemřel

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách v září 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Třebíč, Velké Meziříčí. Mandát zde obhájil i v krátce poté vypsaných zemských volbách v prosinci 1871.[12] Byl oficiálním národním kandidátem (Moravská národní strana, staročeská).[13] Roku 1872 byl jeho mandát zrušen.[14]

Na místní úrovni se i přes politické neúspěchy své věci (volby roku 1873 a 1876) roku 1882 nakonec dočkal odstavení německé menšiny od politické moci ve městě. Nová česká samospráva pak ocenila Hanělovy zásluhy tím, že se stal roku 1883 čestným občanem města Třebíče. Jeho jméno v městě Třebíči nese jedna z ulic v části Podklášteří; předtím – než byla asanována – to byla ulice na Horce. 14. července 1895 mu byla na náměstí v Třebíči odhalena pamětní deska.[15]

Poslední Hanělův politický výrok týkající se Třebíče zněl:

„ Po téměř celý život svůj věrně jsem o to pracoval, abych toto město, které jest netoliko slavné svými dějinami, nýbrž představuje i zde na Moravě jednu z nejdůležitějších pozic našich, pro milý národ svůj získal a zachoval.[16] “

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. 1. vydání. vyd. Brno: Muzejní spolek, 1906. 480 s. S. 114. 
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ PALÁNOVÁ, Hana. Poslanci Moravského zemského sněmu za okresy Jihlava a Třebíč v letech 1861 – 1914. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2010. 88 s. S. 32. 
  5. ↑ Haněl Jan Miloslav Buditel a spisovatel českomoravský . Encyklopedie.seznam.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c HOUZAROVÁ, Helena: Radnice v Třebíči v 2. polovině 19. století . muni.cz . Dostupné online. 
  7. ↑ Janák, l. c., str. 180.
  8. ↑ Janák, l. c., str. 68
  9. ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 13. 
  10. ↑ Janák, l. c., str. 76.
  11. ↑ Osobnosti 2003 . Knihovna Třebíč, 2012-02-24 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  13. ↑ Moravská orlice, 31. 8. 1871, s. 1.
  14. ↑ PALÁNOVÁ, Hana: Poslanci Moravského zemského sněmu za okresy Jihlava a Třebíč v letech 1861 – 1914 . muni.cz . Dostupné online. 
  15. ↑ Ottův slovník naučný/Haněl Dostupné online
  16. ↑ Citováno podle Janáka, l. c., str. 93.

Literatura

  • JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Blok, 1981. 2 svazky (222 s.). 

Externí odkazy