Jan Makuch

V dnešním světě získal Jan Makuch velký význam v různých oblastech. Jeho dopad se rozšířil do tak rozmanitých oblastí, jako je technologie, politika, kultura a společnost obecně. Zájem o Jan Makuch vedl k dalšímu studiu a výzkumu jeho vlivu, a to jak lokálně, tak globálně. V tomto článku prozkoumáme roli Jan Makuch v současném světě a analyzujeme jeho důsledky a význam v různých scénářích. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na mezilidské vztahy se Jan Makuch stal dnes tématem velkého zájmu a debat.

Jan Makuch
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození4. června 1815
Szaflary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. listopadu 1876 nebo 5. srpna 1878
Rzyki
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Makuch (4. června 1815[1][2] Szaflary[2]14. listopadu 1876[1] nebo 5. srpna 1878[2] Rzyki[2]) byl rakouský římskokatolický duchovní a politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Uvádí se jako vlastenec, spisovatel a politický vězeň.[3] Pocházel z rodiny rolníka Jana a Agnieszki. Základní školu vychodil v rodné obci a v Nowém Targu, pak absolvoval gymnázium v Podolinci. Filozofii studoval v Rožňavě.[2] Podle jiného zdroje v Košicích.[3] Následně studoval teologii ve Lvově a Tarnówě, kde byl 5. června 1835 vysvěcen na kněze biskupem Františkem Pištěkem. Od června 1835 působil jako vikář v Radziechowě, od 9. října 1836 v Milówce, od 9. října 1837 v Cięcině, od 17. dubna 1845 v Spytkowicích, od 14. června 1847 v Rzykách, kde se 13. září 1848 stal administrátorem a 30. listopadu 1848 proboštem.[2] Roku 1849 se uvádí jako Johann Makuch, farní vikář v obci Muszyna.[4][5] Od 4. října 1854 do 12. října 1855 zastával úřad vikáře v obci Rzezawa.[6]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm.[3] Zastupoval volební obvod Jordanów. Tehdy se uváděl coby farní vikář.[7] Náležel ke sněmovní pravici.[8]

Odkazy

Reference

  1. a b Dział autobiografie księży diecezji tarnowskiej z roku 1875 . archiwum.diecezja.tarnow.pl . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. (polsky) 
  2. a b c d e f NOWAK, Adam. Słownik biograficzny kapłanów diecezji tarnowskiej, 1786-1985: K-P. : Biblos, 2004. Dostupné online. ISBN 9788387952839. S. 179. (polsky) 
  3. a b c ADAMCZYK, Mieczysław. Szkoły obce w edukacji Galicjan, Svazek 1. : Oficyna Wydawnicza Rytm ; Węgierski Instytut Kultury w Warszawie, 2003. 459 s. Dostupné online. ISBN 9788373990296. S. 335. (polsky) 
  4. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. : J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 35. (německy) 
  5. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. : Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 130. (německy) 
  6. Dawni proboszczowie i wikariusze . rzezawa.diecezja.tarnow.pl . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. (polsky) 
  7. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag . familia-austria.at . Dostupné online. (německy) 
  8. Poslancové na sněmu říšském . 19stoleti.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.