Jan Konstantin
V moderním světě získal Jan Konstantin nebývalý význam. Od svého vzniku upoutal Jan Konstantin pozornost odborníků i fandů a stal se tématem zájmu širokého spektra lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Jan Konstantin v různých kontextech a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy zjistíme, jak Jan Konstantin ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Jan Konstantin a její projekci do budoucna. Bezpochyby se Jan Konstantin prokázalo jako téma globálního významu, které hraje zásadní roli při utváření současného světa.
| Jan Konstantin | |
|---|---|
 operní pěvec Jan Konstantin | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Jan Schindler |
| Narození | 30. září 1894 Jeseník nad Odrou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. června 1965 (ve věku 70 let) Hojsova Stráž  Československo |
| Povolání | operní pěvec, hudební pedagog a učitel |
| Hlasový obor | baryton |
| Ocenění | Zasloužilý umělec (1954) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Konstantin, vlastním jménem Jan Schindler (30. září 1894 Jeseník nad Odrou[1] – 28. června 1965 Hojsova Stráž čp. 102) byl český operní pěvec, barytonista a pedagog.
Život
Narodil se v Jeseníku nad Odrou v muzikantské rodině obchodního cestujícího Konstantina Schindlera a jeho ženy Nory roz. Habelová.[1] Prostředí této rodiny mělo velký vliv na volbu jeho budoucí životní cesty. Základní hudební dovednosti si ještě osvojil doma a již tehdy bylo jasné, že se zrodil pěvecký talent. Po absolvování reálky a abiturientského kurzu plzeňské obchodní akademie se začal během první světové války soukromě zdokonalovat ve zpěvu u bývalého pěvce Národního divadla Bohumila Ptáka.
Následně měl získat angažmá v Městském divadle v Plzni, ale v letech 1915–1918 musel narukovat do světové války. V létě roku 1919 se z války vrátil a spolupracoval s Josefem Skupou v kabaretních pořadech Loutkového divadla Feriálních osad[2] v Plzni a v srpnu téhož roku poprvé hostoval na plzeňské operní scéně. Následně Plzeň opustil a v letech 1919–1920 se stal členem operním souboru Státního divadla v Moravské Ostravě. V letech 1920–1921 byl členem souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde hostoval i v pozdějších letech.
V dubnu roku 1921 absolvoval již pod svým pseudonymem Jan Konstantin, několik zkušebních představení v pražském Národním divadle a téhož roku byl angažován. V Praze se pěvecky soukromě zdokonaloval u učitele zpěvu Carla Emericha[3]. V roce 1924 se zúčastnil zájezdu části souboru opery a baletu Národního divadla do Vídně, kde vystoupil v tamější Volksoper. V roce 1933 si zahrál i s dalšími kolegy z Národního divadla ve filmu, kde představoval sedláka Krušinu v Innemannově zfilmované opeře B. Smetany Prodaná nevěsta[4]. V roce 1936 vystupoval v demokratickém Španělsku a v roce 1937 organizoval umělecké večery ve prospěch boje proti španělskému fašismu.
Roku 1954 získal titul Zasloužilého umělce. V roce 1955 se vrátil před filmovou kameru podruhé, avšak naposledy, když hrál a zpíval v operních vložkách Krškova životopisného snímku Z mého života[5]. V roce 1956 navštívil Sovětský svaz. V letech 1943–1960 učil zpěv na Konzervatoři Praha a souběžně i na Hudební fakultě AMU. Mezi jeho žáky byli např. Jiří Schiller[6], Jan Hlavsa[7] a mnozí další. Kromě opery Národního divadla se Jan Konstantin věnoval také koncertní a zájezdové činnosti. V Národním divadle a setrval až do svého odchodu do důchodu 31.7.1960, však hostoval zde až do konce svého života.
Jan Konstantin zemřel 28. června 1965 v Hojsově Stráži čp. 102 ve věku 70 let. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)
- 1921–1922 v roli Jiřího Mařáka v opeře O. Zicha Vina
- 1922–1923 v roli Krušiny v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
- 1923–1924 v roli Václava Hlavsy v opeře J. B. Foerstra Srdce
- 1924–1925 v roli Absolona v opeře Z. Fibicha Pád Arkuna
- 1925–1926 v roli Frice Kothnera v opeře R. Wegnera Mistři pěvci norimberští
- 1926–1927 v roli Alberta v opeře J. Masseneta Werther
- 1927–1928 v roli Wolframa v opeře R. Wegnera Tannhäuser
- 1928–1929 v roli Vávry v opeře A. Dvořák Tvrdé palice
- 1929–1930 v roli hraběte v opeře A. Lortzinga Pytlák
- 1930–1931 v roli Spalanzaniho v opeře J. Offenbacha Hoffmannovy povídky
- 1931–1932 v roli Albericha v opeře R. Wegnera Siegfried
- 1932–1933 v roli Petra v opeře E. Humperdincka Perníková chaloupka
- 1933–1934 v roli Taddea v opeře G. Rossiniho Italka v Alžíru
- 1934–1935 v roli Lescauta v opeře G. Pucciniho Manon Lescaut
- 1935–1936 v roli lovce v opeře A. Dvořáka Rusalka
- 1936–1937 v roli Harašty v opeře L. Janáčka Příhody lišky Bystroušky
- 1937–1938 v roli Přemysla ze Stadic v opeře A. Dvořáka Libuše
- 1938–1939 v roli Čerta Marbuela v opeře A. Dvořáka Čert a Káča
- 1939–1940 v roli vyprávěče v baletu J. Křičky Král Lávra
- 1940–1941 v roli hradního pána v opeře R. Karla Smrt kmotřička
- 1941–1942 v roli knížete v opeře A. Dvořáka Šelma sedlák
- 1942–1943 v roli Figara v opeře W. A. Mozarta Figarova svatba
- 1943–1944 v roli pana rady v opeře J. E. Zelinky Paličatý švec
- 1945–1946 v roli Knížete Přemysla v opeře Z. Fibicha Šárka
- 1947–1948 v roli Děnisova v opeře S. Prokofjeva Vojna a mír
- 1948–1949 v roli Vavřince v opeře J. B. Foerstra Debora
- 1949–1950 v roli Proška v opeře K. Kovařovice Na Starém bělidle
- 1951–1952 v roli Oldřicha Rokycanského v opeře B. Smetany Braniboři v Čechách
- 1956–1957 v roli Březka v opeře B. Vomáčky Boleslav I.
- 1957–1958 v roli Čekunova v opeře L. Janáčka Z mrtvého domu
- 1958–1959 v roli Skomorocha v opeře N. Rimského–Korsakova Car Saltan
- 1961–1962 v roli mluvčího v opeře W. A. Mozarta Kouzelná flétna
Filmografie
- 1933 – Prodaná nevěsta[4], role: sedlák Krušina
- 1943 – Orfeus a Eurydika[8], zpívá starého žebráka
- Čarodějův učeň[9], zpívá
- 1955 – Z mého života[5], zpívá a hraje
Galerie
-
Jan Konstantin v roli Petra I., opera Car a tesař (23.06.1925) -
Jan Konstantin v roli Impresaria, opera Dědův odkaz (22.12.1926) -
Jan Konstantin v roli Antonia, opera Viola (11.05.1924)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Literatura
- 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
- 1997 – Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelství MMM, Praha
- 1999 – Český biografický slovník XX. století (III. díl Q–Ž), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
- Český biografický slovník XX. století (II. díl K–P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Johana Schindlera farnost Jeseník nad Odrou
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Loutkové divadlo Feriálních osad
- ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Emerich, Carlo. www.ceskyhudebnislovnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16.
- ↑ a b Filmový přehled, Prodaná nevěsta
- ↑ a b Filmový přehled, Z mého života
- ↑ Národní divadlo archiv, Jiří Schiller[nedostupný zdroj]
- ↑ Národní divadlo archiv, Jan Hlavsa. archiv.narodni-divadlo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16.
- ↑ Filmový přehled, Orfeus a Eurydika
- ↑ Filmový přehled, Čarodějův učeň
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Konstantin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Konstantin
- Jan Schindler Konstantin v informačním systému abART
- Libri.cz, Český film: herci a herečky, Jan Konstantin Archivováno 5. 12. 2019 na Wayback Machine.
- Moravské Kravařsko, Jan Konstantin Archivováno 5. 12. 2019 na Wayback Machine.
- Opera+, Osobnosti české opery: Jan Konstantin
- Jan Konstantin ve Filmovém přehledu
- Jan Konstantin ve Filmové databázi
- Jan Konstantin v Česko-Slovenské filmové databázi
- Národní divadlo archiv, Jan Konstantin Archivováno 5. 12. 2019 na Wayback Machine.
