Jan Klement Zobel

Dnes je téma Jan Klement Zobel velmi aktuální a zajímavé pro široké spektrum společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na každodenní život lidí, Jan Klement Zobel vyvolal debaty a úvahy v různých oblastech. Jak se přesouváme do 21. století, nemůžeme ignorovat důležitost Jan Klement Zobel a jeho komplexní vztah s dalšími aspekty moderního života. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Jan Klement Zobel, analyzujeme jeho význam, důsledky a možné problémy. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy objevíme nové nápady a perspektivy, které nám pomohou lépe porozumět roli, kterou Jan Klement Zobel hraje v našem dnešním světě.

Jan Klement Zobel
Narození1. srpna 1777
Kienzen (Tannheim, Tyrolsko), Rakousko (Austria)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. února 1840 (ve věku 62 let) nebo 2. února 1840 (ve věku 62 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánístavitel, architekt
RodičeJosef Zobel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Klement Zobel (1. srpna 1777 Kienzen (Tannheim, Rakousko) – 2. února 1840 Praha), také uváděn jako Johann Clemens Zobel, byl architekt a dvorní stavitel z období klasicismu, působící v Čechách, zejména v Praze.[1]

Život

Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny Zobelů, která byla spřízněna např. s malostranskou kominickou rodinou Demartiniů či se stavitelskou a podnikatelskou rodinou Hergetů. Jeho otcem byl dvorní stavební mistr Josef Zobel (1746–1814), který se stal roku 1777 pražským měšťanem a jako stavební podnikatel se podílel (spolu s Josefem Jägerem a Antonínem Haffeneckerem) např. na stavbě pevnosti Terezín, a po Haffeneckerově smrti v roce 1789 se stal dvorním stavitelem Pražského hradu.[2]

Jan Klement se narodil v Tyrolích, ale jako architekt a stavitel působil stejně jako jeho otec především v Praze, kde se uvedl v letech 1800–1801 při přestavbě domu č.p. 102 ve Spálené ulici na Novém Městě (dům U Zlaté kotvy, v roce 1843 pak znovu přestavěný).[3] Mistrovské zkoušky složil v roce 1802. V roce 1811 se stal malostranským měšťanem, bydlel v ulici U Lužického semináře č.p. 88/6. Byl radou Zemského stavebního ředitelství a působil také jako knížecí stavitel pro rodinu Fürstenbergů. Pochován je na Malostranském hřbitově v Praze.[4]

Jeho synem byl Johann Baptista Zobel (8. srpna 1812 Praha – 14. srpna 1865 Praha), rakouský lékař a přírodovědec.[5]

Dílo

Jako stavitel i projektant byl známý různorodostí, ale také množstvím svého díla. Provedl klasicistní přestavbu řady domů a paláců zejména na Malé Straně. Některé z jeho prací:

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZOBEL Johann Clemens (Jan Klement) 1.8.1777-6.2.1840 – Personal. biography.hiu.cas.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Klub přátel starého Smíchova. starysmichov.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b RAIS, Radomír. Zámecký areál v Rychnově nad Kněžnou. Kostel Nejsvětější Trojice, piaristická kolej. Rychnov nad Kněžnou, 2016. 33 s. Seminární práce. Kurz dějin umění pro NPÚ. s. 16. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ LEHNEROVÁ, Alena, et al. Svobodní zednáři pohřbení na Malostranském hřbitově. 1. vyd. Praha: Spolek Malostranský hřbitov, 2019. 45 s. Dostupné online. S. 25.  Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.
  5. ↑ PAULUS, Filip. Dějiny botanické zahrady na Smíchově ve světle archivních pramenů. Praha, 2016. 147 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ivana Ebelová. s. 52. Dostupné online.
  6. ↑ Chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi na své pouti časem (VI. díl): Čáslav. www.meucaslav.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ dům U Gürtlů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  8. ↑ dům U Tří bílých křížků - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  9. ↑ dům U Zlatého kohouta a U Mariánského obrazu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy