Jan III. Osvětimský

V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Jan III. Osvětimský na naši současnou společnost. Jan III. Osvětimský je fascinující a relevantní téma, které upoutalo pozornost odborníků i laické veřejnosti. V průběhu historie hrál Jan III. Osvětimský zásadní roli ve způsobu, jakým chápeme svět kolem nás, a významně ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Pomocí multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé dimenze Jan III. Osvětimský a jeho význam v oblastech, jako je věda, kultura, politika a technologie. Doufáme, že prostřednictvím kritické analýzy nabídneme ucelenou a obohacující vizi tohoto tématu a jeho dopadu na současnou společnost.

Jan III. Osvětimský
Narozenípo 1366 [1]
Úmrtí1405 [1]
Tituly a úřady
osvětimský kníže
Období1376–1405 [1]
PředchůdceJan II. Osvětimský
NástupcePřemysl I. Mladší
Rodslezští Piastovci
Manžel/kaHedvika Litevská [1]
OtecJan II. Osvětimský [1]
MatkaHedvika Břežská [1]
Příbuznísestry Anna Osvětimská a Kateřina Osvětimská [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan III. Osvětimský (po 1366 – 1405)[1] byl osvětimský kníže panující v letech 1376 až 1405. Pocházel z dynastie slezských Piastovců, byl synem osvětimského knížete Jana II. a jeho manželky Hedviky Břežské.

Život

Po smrti otce roku 1376 se teprve desetiletý Jan ujal vlády v Osvětimském knížectví. Stal se straníkem polského krále Vladislava II. Jagella, s jehož sestrou Hedvikou se oženil.[2] Po zajetí českého krále Václava IV. roku 1402 uzavřel s ostatními slezskými knížaty a městem Vratislaví spolek s cílem napomoci k osvobození vězněného Lucemburka. Zavázal se udržovat zemský mír a poskytnout svůj podíl do formovaného společného vojska.[3] Jelikož Jan po sobě nezanechal potomka, zdědil po jeho smrti roku 1405 knížectví těšínský kníže Přemysl I. Nošák.[2]

Manželství a potomci

Kníže Jan se oženil s Hedvikou, dcerou litevského velkoknížete Algirdase z rodu Gediminovců. Pár zůstal bezdětný.[1][2]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 582. 
  2. ↑ a b c Slezsko v dějinách českého státu I, s. 334.
  3. ↑ Slezsko v dějinách českého státu I, s. 342.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.