Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
V dnešním článku prozkoumáme Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Se zaměřením na Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu budeme analyzovat jeho dopad na různé aspekty každodenního života, od zdraví po technologie. Když se ponoříme do tohoto tématu, pokryjeme jeho historii, současné aplikace a potenciál do budoucna. Díky rozhovorům s odborníky na Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu a analýze relevantních dat se tento článek snaží osvětlit konkrétní aspekt Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který je často přehlížen. Kromě toho prozkoumáme, jak se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu vyvíjel v průběhu času a jak nadále mění svět, ve kterém žijeme. Připravte se na vzrušující cestu do světa Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu.
| Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu | |
|---|---|
 | |
| 1. kníže ze Schwarzenbergu | |
| Ve funkci: 1670 – 26. květen 1683 | |
| Předchůdce | titul udělen |
| Nástupce | Ferdinand Vilém Eusebius |
| Prezident říšské dvorní rady | |
| Ve funkci: 28. červenec 1670 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Viléma | |
| Ve funkci: 1656 – ? | |
| Nejvyšší štolmistr arcivévody Leopolda Viléma | |
| Ve funkci: ? – ? | |
| Nejvyšší komorník arcivévody Leopolda Viléma | |
| Ve funkci: ? – ? | |
| Říšský dvorní rada | |
| Ve funkci: 1640 – ? | |
| Narození | 20. září 1615 Wermelskirchen  Svatá říše římská |
| Úmrtí | 26. května 1683 (ve věku 67 let) nebo 23. května 1683 (ve věku 67 let) Laxenburg  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka ve Vídni |
| Choť | (1644) Marie Justina ze Starhembergu (1618–1681) |
| Rodiče | Adam ze Schwarzenbergu (1583–1641) a Markéta z Pallantu na Larochette a Möstroffu († 1615) |
| Děti | Ferdinand Vilém Eusebius |
| Příbuzní | Adam František ze Schwarzenbergu, Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu, Marie Antonie ze Schwarzenbergu[1] a Maria Franziska zu Schwarzenberg (vnoučata) |
| Sídlo | Třeboň |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1650 Řád zlatého rouna (č. 424) |
| Commons | Johann Adolf von Schwarzenberg (1615-1683) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (20. září 1615 Wermelskirchen, Svatá říše římská – 26. května 1683 Laxenburg, Habsburská monarchie) byl rakouský a český šlechtic, významný diplomat a první kníže z rodu Schwarzenbergů ve službách Habsburků, zastával významné politické funkce, byl např. předsedou říšské dvorní rady aj. Byl zakladatelem rodového panství v Českých zemích. Jeho dětmi byly Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská a Ferdinand, 2. kníže ze Schwarzenbergu.
Život
Byl synem hraběte Adama ze Schwarzenbergu, polního maršála a poradce braniborského kurfiřta, a Markéty z Pallandtu.
O jeho mladí existuje jen málo informací, nicméně již ve věku 22 let působil na císařském dvoře ve Vídni jako komoří a roku 1640 se dokonce stal dvorním radou. Po smrti otce však byly v Braniborsku zabaveny veškeré rodové majetky a Jan Adolf musel uprchnout.
Jeho kariéra u dvora však pokračovala úspěšně a tak se roku 1645 stal osobním komořím arcivévody Leopolda I. Viléma, jenž se stal o rok později místodržícím Španělském Nizozemí. Od roku 1646 tak působil v Bruselu jako Leopoldův poradce a důvěrník, později se stal i nejvyšším hofmistrem.
Jeho zaměstnavatel a přítel se však u něj brzy a významně zadlužil. Leopold I. Vilém tak Janu Adolfovi dal do zástavy třeboňské panství spolu se všemi jeho výnosy. Nicméně v roce 1651 z něj nakonec učinil svého univerzálního dědice. Z tehdejšího právního hlediska se situace značně zkomplikovala a bylo nutné získat tzv. český inkolát, který by Jana Adolfa opravňoval nabývat statků v Českých zemích. Ten obdržel až roku 1658[zdroj?] od Leopoldova bratrance, císaře a českého krále Leopolda I. Třeboňské panství se tak dostává do rukou Jana Adolfa až roku 1660, čímž ovšem byla započata velká schwarzenberská éra v jižních Čechách.
Roku 1660 tak Jan Adolf vlastnil Třeboňsko, hrabství Murau ve Štýrsku, statky ve Francii a následujícího roku ke svému panství přikoupil i celé panství hlubocké. Během své vlády se projevil jako velmi schopný hospodář a politik.
Vrcholem jeho života bylo obdržení dědičného knížecího titulu 14. července 1670 a velkého palatinátu roku 1671 pro sebe a své potomky. Stal se tak prvním knížetem ze Schwarzenberku.
Za svého života se proslavil jako hospodář, politik, polyglot a byl znám svým vysoce kultivovaným chováním. Sbíral umělecká díla a v roce 1650 obdržel Řád zlatého rouna.
Rodina
Jeho manželkou byla štýrská hraběnka Marie Justina ze Starhembergu (1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň), dcera Ludvíka ze Starhembergu (1564 Eferding – prosinec 1620 Znojmo) a jeho třetí manželky Barbory z Herbersteinu (1574 nebo 1578 – 1616). Manželství uzavřeli 15. března 1644 ve Vídni a vzešlo z něj šest dětí (z toho 3 synové, 3 dcery; dospělého věku se dožily jen dvě):
- 1. Jan Leopold Filip (leden 1647 – srpen 1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau)
- 2. Marie Ernestina (Arnoštka) (1649 Brusel – 3. 4. 1719 Vídeň), 7. vévodkyně krumlovská
- ∞ (1666) Jan Kristián I. z Eggenbergu (7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha)
- 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652–1703), následník, 2. kníže ze Schwarzenbergu
- ∞ (21. 5. 1674 Langenargen) Marie Anna hraběnka ze Sulzu (24. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň)
- 4. Charlotta (1654–1661)
- 5. Ludvík Adam (1655–1656)
- 6. Polyxena (1658–1659)
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons - Život Jana Adolfa I. Archivováno 2. 11. 2014 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Adam |
.svg){kind=small}
|
1. kníže ze Schwarzenbergu 1641–1683 |
.svg){kind=small}
|
Nástupce: Ferdinand Vilém Eusebius |
