Jan Špott

Tento článek se bude věnovat tématu Jan Špott, které v posledních letech získalo velkou relevanci díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. Od svého objevení vzbuzuje Jan Špott velký zájem a vyvolává intenzivní debaty ve veřejném mínění. Během tohoto výzkumu budou analyzovány různé aspekty související s Jan Špott, stejně jako jeho důsledky v různých kontextech. Budou se také zabývat současnou a budoucí perspektivou Jan Špott s cílem poskytnout ucelenou vizi tohoto aktuálně významného tématu.

MUDr. Jan Špott
Narození3. ledna 1813
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. dubna 1888 (ve věku 75 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtízánět průdušnice
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povoláníbalneolog a odborný překladatel
PříbuzníZáboj Horák (pravnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Špott (31. ledna 1813 Praha – 8. dubna 1888 Praha) byl český lékař, balneolog, docent české lékařské fakulty a odborný autor. Je označován za jednono ze zakladatelů české balneologie (vodoléčby).

Život

Mládí

Narodil se v Praze, po absolvování obecné a střední školy nastoupil ke studiu na Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde promoval roku 1837. Poté začal v Praze působit jako městský lékař v Jincích a v Pelhřimově, roku 1843 se pak vrátil do Prahy, aby se zde mohl dále věnovat oborům balneologie a lékařského tělocviku, inspirovanými mj. závěry švédského lékaře MUDr. Linka a praxí léčebné gymnastiky. Tento ústav je považován za první ortipedické sanatorium.[1] Následně podnikl studijní cesty po řadě lázeňských ústavů, včetně vodoléčitelského sanatoria dr. Priesnitze v Grafenberku (Lázně Jeseník).

Praxe

Roku 1845 se navrátil do Prahy, kde následně zřídil ve vlastním svém domě na Senovážném náměstí nemocnici a pískovými lázněmi, praktikován zde bylo rovněž tělocvik s hydroechnikou. V roce 1848 byl členem Národní obrany a za svou účast na českém Repealu prošel několika rakouskými věznicemi.[2][3]

Byl spoluzakladatelem Spolku českých lékařů a Časopise lékařů českých, kde publikoval, vedle balneologických článků se zde věnoval také historii českého lékařství. Na lékařské fakultě získal docenturu v oboru balneologie, byl zároveň jedním z mála pedagogů, kteří zde vedli přednášky výhradně v češtině. Po rozdělení univerzity přestoupil na českou lékařskou fakultu, kde až do konce života působil.

Úmrtí

Jan Špott zemřel 8. dubna 1888 v Praze ve věku 75 let na zánět průdušnice. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

  1. ↑ COJECO.CZ. Jan Špott - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ TRETERA, Rajmund. Vzpomínka na MUDr. Ivana Horáka. Internetový zpravodaj Společnosti pro církevní právo . 2017-01-03 . Dostupné online. 
  3. ↑ Jan Špott . Československá bibliografická databáze. Dostupné online. 

Literatura

  • Časopis lékařů českých. Praha: Vinc. J. Schmied, 14.12.1951, 90(50), s. . ISSN 0008-7335. Dostupné online
  • KUKULA, Otakar. Rozvoj chirurgie české v letech 1848-1898. V Praze: Nákladem Spolku českých mediků, 1899, s. 7. Dostupné online
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 9.4.1888, 28(99), s. (2). ISSN 1214-1240. Dostupné online

Externí odkazy