V dnešním světě je Jan Šimsa (lékař) tématem, které vyvolává velký zájem a vliv na společnost. Od svého vzniku je Jan Šimsa (lékař) předmětem diskusí, výzkumu a vývoje s mnoha pohledy a přístupy. V průběhu historie hrál Jan Šimsa (lékař) zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval způsob jejich myšlení, jednání a vztahu ke svému prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Šimsa (lékař) a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech, od vědy a technologie po kulturu a umění. Kromě toho prozkoumáme, jak se Jan Šimsa (lékař) vyvíjel v průběhu času a přizpůsoboval se sociálním a ekonomickým změnám.
MUDr. Jan Šimsa | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. prosince 1865 Vahlovice ![]() |
Úmrtí | 18. prosince 1945 (ve věku 80 let) Praha ![]() |
Národnost | Česká |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | psychiatr |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Šimsa (14. prosince 1865 Vahlovice – 18. prosince 1945 Praha) byl český lékař, psychiatr, překladatel a osvětový pracovník. V letech 1901 až 1920 vlastnil a provozoval psychiatrický ústav v pražské Krči, tzv. Šimsovo sanatorium.
Narodil se ve Vahlovicích nedaleko Blatné (pozdější součást obce Myštice) v jižních Čechách. Po vychození obecné a střední školy vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde odpromoval roku 1891. Specializoval se v oboru psychiatrie. Nejprve působil jako lékař v ústavu pro choromyslné v Dobřanech u Plzně, posléze zastával pozici ředitele léčebny Zavod za umobolne ve Stenjevci u chorvatského Záhřebu.
Roku 1901 si v pražské Krči zřídil vlastní ústav, sanatorium pro choroby vnitřní a nervové, který osobně řídil v letech 1901 až 1920. Pro jeho potřeby zakoupil rozsáhlý areál původních lázní se zahradou, postavéných roku 1893.[1] Tzv. Šimsovo sanatorium byl vyhledávanou a luxusní institucí[2] především pro léčbu těžce nemocných pacientů, v jeho péči dožili mj. prominentní pacienti jako někdejší politik a starosta Domažlic Petr Hana[3] a další. Sanatorium bylo zrušeno roku 1922.[2]
Značnou část své kariéry věnoval propagaci zdravého životního stylu. Ještě v dobách Rakouska-Uherska patřil k prvním odborným zastáncům alkoholové abstinence, proti které vystupoval jak ve svých odborných spisech, tak v rámci přednáškové a spolkové činnosti. Roku 1905 založil první český protialkoholní spolek, ve spolupráci s prof. Gustavem Kabrhelem a prof. Růžičkou vydával letáky poukazující na rizika alkoholismu, roku 1912 uspořádal v Praze první protialkoholní výstavu, jako první uspořádal sjezd pro abstinentní výchovu mládeže, propagoval léčbu mj. prostřednictvím arteterapie (kresba).
Jan Šimsa zemřel 18. prosince 1945 v Praze ve věku 80 let.