Jaderná elektrárna Dukovany

Ve světě Jaderná elektrárna Dukovany jsou nekonečné aspekty a aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a analyzovány do hloubky. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Jaderná elektrárna Dukovany nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Tento článek se zabývá různými aspekty, které činí Jaderná elektrárna Dukovany tématem univerzálního zájmu, a zabývá se jeho sociálními, kulturními, ekonomickými a politickými dopady. V následujících řádcích se ponoříme na cestu, která nás zavede k odhalení důležitosti a relevance Jaderná elektrárna Dukovany v současné společnosti.

Jaderná elektrárna Dukovany
StátČeskoČesko Česko
UmístěníDukovany
Stavv provozu
Začátek výstavby1978
Zprovoznění1985–1987
Plánovaná životnostdo 2047
Náklady na výstavbu25 miliard Kčs
VlastníkČEZ
ProvozovatelČEZ
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu4× 512 MW
Plánované reaktory2× 1050 MW
Typ reaktorůVVER 440/213
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2048 MW
Roční výroba14,3 TWh (2023)
Koeficient využití85,25 %
Celkem vyrobeno367 317 GWh
(k 31.12.2013)
Souřadnice49°5′6,34″ s. š., 16°8′56,37″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je jaderná elektrárna na území České republiky poblíž obce Dukovany (okres Třebíč), na hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Jedná se o jednu ze dvou současně plánovaných jaderných elektráren v Československu (spolu s JE Jaslovské Bohunice na západním Slovensku). Leží přibližně 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany, poblíž PVE Dalešice, jejíž dolní nádrž (Vodní nádrž Mohelno) slouží jako zdroj chladicí vody.

Charakteristika

V EDU jsou v provozu čtyři energetické jednotky s tlakovodními reaktory. Uvedeny do provozu byly v letech 1985 až 1987. Výkon elektrárny byl po spuštění 1760 MW (4 × 440 MW). Po postupné, ale dlouhodobé modernizaci dosáhla elektrárna v roce 2025 instalovaného výkonu 2048 MW (4 x 512 MW).[1][2][3] Majitelem i provozovatelem elektrárny je firma ČEZ, která každoročně investuje do EDU řádově jednotky miliard korun.[4] Ředitelem elektrárny je od června 2020 Roman Havlín.[5]

V roce 2017 obdržela elektrárna nové provozní licence pro všechny bloky na dobu neurčitou. Předpokládaný provoz stávajících bloků je do roku 2047.[2] Pro potřeby EDU bylo současně vybudováno Vodní dílo Dalešice sloužící jako zásobárna chladicí vody a nouzový zdroj elektrické energie v případě blackoutu. Kapacita vodního díla je 144 milionů m3 vody.

V roce 2023 vyrobila EDU 14,3 TWh elektrické energie a dlouhodobě pokrývá asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice.[1][2] Výroba elektřiny, kterou JE Dukovany vyrobila za 35 let provozu (1985-2020), by v hnědouhelné elektrárně znamenalo kromě emisí SO2 a NOx, také 316 milionů tun CO2. Vytěženo by muselo být 253 miliónů tun hnědého uhlí.[2]

K 1. 1. 2025 zaměstnávala firma ČEZ přímo v EDU 1680 zaměstnanců. Přibližně polovina měla vysokoškolské vzdělání a průměrný věk zaměstnanců byl 43 let. V roce 2024 nastoupilo do elektrárny 247 nových zaměstnanců. Jde o rekordní číslo související s plánovanou dostavbou dvou nových reaktorových bloků.[6] Další vyšší stovky zaměstnanců pracují také přímo v elektrárně, ale jsou zaměstnanci jiných dodavatelských firem. Celkem zaměstnává JE Dukovany přibližně 3000 pracovníků.[7] Jedná se tak o největšího zaměstnavatele v regionu. Studie Univerzity Karlovy ukázala, že s provozem EDU souvisí celkem až třicet tisíc pracovních míst.[7]

Historie

Katastrální území při EDU. Zaniklé obce vyznačeny kurzivou
Jaderná elektrárna Dukovany, pohled z východu, bývalé území Lipňan
Hlavní vchod EDU

V roce 1970 Československo a Sovětský svaz ratifikovaly smlouvu na výstavbu dvou jaderných elektráren. Současně s EDU byla stavěna Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice na Slovensku. Přípravné práce na stavbě EDU začaly v roce 1974, samotná stavba pak v roce 1978. První blok byl uveden do provozu v roce 1985, čtvrtý v roce 1987.[8]

Výstavbě elektrárny předcházelo zrušení tří vesnic, v jejichž katastrálních územích byla stavba projektována. Šlo o obec Skryje s jejich místní částí Lipňany a dále o obec Heřmanice. Skryjské území bylo připojeno k území obce Dukovany, heřmanické k území obce Rouchovany.

Přibližně 80 % zařízení v EDU bylo vyrobeno v tehdejším Československu. Podklady pro projekt zpracovala sovětská firma LOTEP, prováděcí projekt Energoprojekt Praha, generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Na výstavbě reaktorů spolu se sovětskými firmami spolupracovala Škoda Plzeň, která zároveň vyrobila a dodala všechny turbogenerátory. Parogenerátory vyrobily Železárny Klementa Gottwalda Vítkovice.

Důvod výstavby jaderných zdrojů

Výstavbu EDU částečně dokumentuje československý film z roku 1984 s názvem Atomová katedrála.[9] V letech 1975 - 1989 se v Československu přibližně zdvojnásobila výroba elektřiny. Obyvatelé sice dostatek elektřiny bezprostředně pocítili, protože zmizely blackouty běžné koncem 60 let, většinu elektráren ale tvořily elektrárny uhelné. Ty působily na řadě míst zhoršení kvality ovzduší a opakované ekologické demonstrace.[9] To vedlo tehdejší komunistickou vládu k myšlence nahrazení uhelných elektráren elektrárnami jadernými. Podle původních předpokladů a životnosti, na kterou byly elektrárny navrženy, měly už koncem 20. století být uhelné elektrárny nahrazeny jadernými zdroji.[9] Před rokem 1989 byly v Československu kromě EDU uvedeny do provozu nebo rozestavěny další tři jaderné elektrárny (JE Temelín a na slovenském území JE Jaslovské Bohunice a JE Mochovce).

Současnost

Během provozu je EDU neustále modernizována. V roce 2017 byla dokončena rozsáhlá modernizace systémů řízení a kontroly. Došlo ke zvýšení odolnosti všech objektů důležitých z pohledů jaderné bezpečnosti, posílení záložních a bezpečnostních systémů. Byly postaveny nové seizmicky odolné ventilátorové věže, rozšířen počet dieselgenerátorů včetně dvou tzv. SBO dieselgenerátorů o výkonu 3,2 MW pro případ úplné ztráty napájení.[10] Proběhla instalace třetích čerpadel chlazení bazénu skladování a řada dalších opatření.[11]

Dne 1. ledna 2017 byl změněn Atomový zákon, kdy je tak nutné, aby vstup do tzv. životně důležitých prostor byl povolen pouze lidem s platnou bezpečnostní prověrkou, kterou uděluje Národní bezpečnostní úřad.[12]

Od roku 2020 došlo k dalšímu zpřísnění norem. Do strategických prostor elektrárny mohou pracovníci vstupovat pouze s platnou bezpečnostní kvalifikací a nejméně ve dvou. Nově byly také upraveny vstupy a ploty. Součástí bezpečnostních opatření je bezletová zóna a speciální policejní jednotka, která sídlí na přímo v JE Dukovany.[13] V prosinci 2019, na základě auditu společnosti Det Norske Veritas GL, splnila EDU všechny mezinárodní normy ochrany prostředí.[14] EDU je držitelem certifikátu certifikát ISO 14001 – Ekologický podnik. V roce 2020 byl instalován laserový systém, který chrání elektrárnu před útokem ze vzduchu (např. drony).[15] V roce 2021 byla dokončena rekonstrukce 6. chladicí věže.[16] V prosinci téhož roku byla postavena nová administrativní budova se 43 kancelářemi.[17]

Budoucnost a EDU II

První a druhý blok

K roku 2025 je elektrárna v provozu 40 let.[3] Vzhledem k faktu, že v elektrárně a v okolí je k dispozici kompletní energetická infrastruktura, bylo rozhodnuto o rozšíření elektrárny výstavbou dvou nových bloků. Rozhodnutí je součástí aktualizované státní energetická koncepce, která v souvislosti s postupným utlumováním výroby v uhelných elektrárnách, počítá s nárůstem[18] výroby z obnovitelných a jaderných zdrojů, přechodně doplněných plynovými zdroji.

23. prosince 2015 založila společnost ČEZ dceřinou společnost s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II).[19] Jejím základním kapitálem je 969 mil. Kč[20] a úkolem připravit výstavbu dvou nových bloků v prostorách současné EDU. Nový jaderný zdroj EDU II má dle společnosti ČEZ přispět k plnění klimatických závazků a zajištění energetické bezpečnosti České republiky.[21] K 31. 12. 2023 měla společnost EDU II 154 zaměstnanců. Společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., vynaložila za rok 2023 prostředky na investice do dlouhodobého majetku ve výši 620 mil. Kč.[22] Nové bloky by měly nahradit část současného výkonu elektrárny, jejíchž provoz by měl být ukončen do roku 2047. Stát bude v průběhu stavby garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí.[23]

Výběrové řízení na nové bloky bylo spuštěno firmou ČEZ dne 17. března 2022. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo ke spuštění povolení poté, co bezpečnostní složky ukončily bezpečnostní posouzení všech tří uchazečů (jihokorejská KHNP, francouzská EdF, a americký Westinghouse).[24][25][26] V lednu 2024 byl Westinghouse z tendru vyloučen pro nesplnění závazných požadavků.[27] Zbývající účastníky tendru, francouzskou firmu EDF a korejskou KHNP vláda vyzvala k podání závazných nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků. Na konci dubna 2024 schválila Evropská komise stavbu pátého bloku v Dukovanech. V červenci 2024 byla za vítěze tendru prohlášena jihokorejská společnost KHNP. Proběhlo vyjednávání o opci na výstavbu dalších dvou reaktorů v jaderné elektrárně Temelín.[28][29][30] Stavba dvou bloků má začít v roce 2029, zkušební provoz prvního bloku v roce 2036.[31] Přípravné práce budou stát do roku 2029 stát mezi 80 a 85 miliardami korun a stavba dvou reaktorů by měla celkově vyjít na 400 miliard korun.[32] Nové bloky by měly být postaveny západně od současného areálu.[33] KHNP ve výběrovém řízení nabídla, že je připravena zapojit české firmy na budování nových jaderných bloků až ze 65 %.[34]

Lex Dukovany

V březnu 2021 zaslal spolek Pro dostavbu JETE jihočeským poslancům a senátorům otevřený dopis, ve kterém je žádal, aby bylo upřednostněno rozšíření elektrárny Temelín před elektrárnou Dukovany.[35][36] V dubnu roku 2021 přijala vláda ČR rozhodnutí o tom, že v tendru rozšíření elektrárny nebude osloven ruský Rosatom.[37] Dne 27. září 2021 tehdejší prezident republiky Miloš Zeman podepsal zákon o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice (tzv. Lex Dukovany). Z výstavby byly zároveň vyloučeny ruské a čínské firmy. Spolek Pro dostavbu JETE upozornil, že tímto zákonem byly z dodavatelského řetězce vyřazeny také české firmy s majetkovou účastí ruských subjektů.[38][39]

Dodávky paliva

Firma ČEZ v roce 2023 podepsala smlouvu na dodávky palivových souborů pro elektrárnu Dukovany s americkou firmou Westinghous a francouzskou firmou Framatom. Zatímco Westinghouse si palivo vyrábí sám, u Framatomu jde o licenční výrobu paliva firmy TVEL. Současně probíhají jednání s Framatomem o vývoji vlastního paliva, na kterém by se podílela i firma ČEZ. Riziko, že by ruský TVEL (patřící pod státní podnik Rosatom) mohl Framatomu licenci odebrat, podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové vyloučit nelze, není ale pravděpodobné.[40]

Nové palivové články měly být dodávány do EDU od konce roku 2024. Ruská firma TVEL dodávala palivo nepřetržitě od spuštění elektrárny. Původně se předpokládalo, že náhrada dodavatele nebude možná, avšak firma Westinghouse urychlila jeho vývoj. Palivo pro Dukovany bude vyráběno v pobočce firmy Westinghouse ve Švédsku. Podle firmy ČEZ bude ve skladech elektrárny nadále udržována zásoba paliva na přibližně tři roky provozu. Z důvodu zpoždění vývoje jaderných palivových článků pro EDU, bude ruská státní firma TVEL dodával palivo pro EDU až do roku 2028.[40] Důvodem je skutečnost, že před rokem 2022 žádná firma, kromě ruského TVELu palivové články vhodné pro EDU nenabízela. Po roce 2028 bude palivo postupně nahrazováno od firem Westinghouse a Framatom.[40]

Infocentrum

Chladicí věže

Pod jadernou elektrárnu spadá rovněž informační centrum. To funguje od roku 1994. V roce 2019 navštívilo infocentrum téměř 40 tisíc návštěvníků.[41] Na konci roku 2019 byla dokončena rekonstrukce infocentra, od roku 2020 je v provozu model aktivní zóny v poměru 1:1 a další nové expozice.

V listopadu 2022 infocentrum zprovoznilo virtuální prohlídku elektrárny ReakTour.[42] I díky tomu patří Infocentrum EDU dlouhodobě k nejnavštěvovanějším místům kraje Vysočina.[43] Za rok 2024 jej navštívilo přibližně 42 tisíc návštěvníků.[44]

EDU zapad
Pohled na jadernou elektrárnu ze západu

Zvířata v areálu a ekologie

V blízkosti jaderné elektrárny se zdržují různé druhy zvířat. Z nádrží pod chladicími věžemi bylo odchyceno několik úhořů, kteří nejspíš pochází z vod Dalešické nádrže. V blízké retenční nádrži žijí bobři. V areálu lze pak potkat taky zajíce, holuby a lišku. Na chladicích věžích zahnízdí poštolky a na zimu se sem slétávají netopýři.[45] V srpnu roku 2018 se v areálu elektrárny objevila užovka.[46] Na jaře 2020 zde poprvé zahnízdil pár sokola stěhovavého, který zde úspěšně vyvedl čtyři nová mláďata. Tento sokolí pár byl jediným v kraji Vysočina.

Od roku 2019 je v areálu k dispozici rychlodobíjecí stanice pro elektromobily. Jde o první českou „jadernou“ rychlodobíjecí stanici, protože je napájená výhradně z produkce bezemisního jaderného zdroje – stojanu ČEZ u dukovanské elektrárny. Umožňuje dobíjení dvou aut najednou a za první pololetí roku 2020 dodala do baterií e-aut více než 3 MWh elektřiny. Umožnila tak elektromobilům ujet téměř 24 tisíc kilometrů, což odpovídá cestě desetkrát kolem celé České republiky.[47] Celkem se u dukovanské elektrárny nachází 5 dobíjecích stanic pro elektromobily a 4 stanice pro dobíjení elektrokol.

V roce 2020 byla v areálu jaderné elektrárny vytvořena retenční nádrž, pro odtok z parkoviště.[48]

Havárie a poruchy

Za období provozu EDU se stala jediná nehoda klasifikovaná podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí INES na stupni 2 - havárie. Došlo k ní na počátku devadesátých let z důvodu odpojení elektrárny od vnější sítě v rozvodně Slavětice. Jeden ze tří bloků, které byly v provozu, nezreguloval programově na tzv. vlastní spotřebu, ale jeho chlazení zajistil až start dieselgenerátorů. Nedošlo k žádným škodám.[49]

V roce 1994 došlo k požáru jednoho z dvojice odbočkových transformátorů 32 MVA na 3. bloku sloužících pro napájení vlastní spotřeby bloku, umístěného před budovou strojovny.[49]

V květnu roku 1996 došlo ke vznícení par acetonu a následné explozi při revizi 2. bloku elektrárny. Při nehodě nebylo zničeno žádné zařízení a nevznikla hmotná škoda, incident tak nebyl klasifikován na stupnici havárií.[50]

Koncem roku 2015 produkoval energii v EDU jen jeden blok. Příčinou byla prověrka několika tisíc provedených svarů.[51] Svary na potrubí elektrárny kontrolovala pomocí snímkování firma Tediko. Technik, přestože věděl, že se kontrola provádí nejméně na tři expozice vzájemně pootočené, pořídil vždy tři totožné rentgenové snímky bez dalšího pootočení zářiče.[52] Zhruba 120 denní odstávky bloků znamenaly pro společnost škodu až 13 miliard korun.

Ekonomika provozu

Elektrárna stála 25 mld. Kčs, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu do roku 2005 už dvakrát zaplatila.[53]

Výrobní ukazatele EDU

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Výroba 13,593 13,299 13,755 13,632 13,744 14,025 13,907 14,448 13,995 14,176
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Výroba 14,369 15,022 15,576[54] 15,371 12,608 11,954[55] 11,860 14,258 14,481 14,297
Rok 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030
Výroba 14,868 14,727 14,327 14,691

Technické informace

Reaktory

Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři bloky VVER 440, typ V 213. Původně disponoval každý elektrickým výkonem 440 MW, dnes díky modernizaci z let 2005–2025 dosažitelným elektrickým výkonem 4 × 512 MW.[1] V aktivní zóně každého reaktoru je umístěno 349 palivových souborů, z toho 37 regulačních kazet s absorpční a palivovou částí. Každý palivový soubor je tvořen 126 palivovými pruty, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno. Výška aktivní zóny je 2,5 m, průměr 2,88 m.

Palivo

Palivem je uran obohacený na přibližně 4,25 % 235U[56]. V reaktoru se vyměňuje jedna pětina palivových kazet ročně. Vsázka paliva reaktoru má hmotnost 42 tun.[56] Při výměně paliva dochází k nahrazení čtvrtiny až pětiny paliva a následně kazety chladnou šest let v sousedním palivovém bazénu, odkud jsou přemístěny do meziskladu použitého paliva.[57]

Chlazení

Objem chladiva v primárním okruhu je 209 m³. Reaktorem za hodinu proteče 42 000 m³ vody.

Zdrojem technologické vody (především pro chlazení) je vodní dílo Dalešice společně s vyrovnávací nádrží Mohelno. Vodní dílo Dalešice je zároveň výkonný zdroj, který by posloužil EDU v případě blackoutu a v případě přebytku dokáže ukládat elektrickou energii ve formě potenciální energie vody. Elektrárna má 8 chladicích věží. Maximální odpar z chladicích věží při plném výkonu bloků je 1 m3/s. Poslední studie vodního režimu povodí řeky Jihlavy nad přehradou Dalešice ukazují, že chlazení nové elektrárny není problémem pro případnou dostavbu 5. reaktoru, neboť kapacita povodí a Dalešické přehrady stačí i pro nové bloky s výkonem přes 1200 MWe.

Meteorologická observatoř a meteorologický stožár

Cca 1 km severozápadně od areálu elektrárny se nachází meteorologická observatoř pro měření meteorologických prvků a radiace, jejíž součástí je 136 m vysoký meteorologický stožár (pro měření směru, rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu v daných hladinách), doplněno o měření vertikálního profilu charakteristik turbulence atmosféry akustickým systémem SODAR-RASS.[58]

Všechna měření a pozorování pro potřeby elektrárny Dukovany jsou realizována v souladu s platnými mezinárodními normami IAEA (International Atomic Energy Agency, česky Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Meteorologická observatoř zároveň plní úkoly vyplývající z náplně standardních pozemních meteorologických stanic, obdobně jako meteorologická observatoř při jaderné elektrárně Temelín.

Zásobování teplem

Již roku 1976 se plánovalo, že v roce 1985 bude potřeba zásobit teplem z jaderné elektrárny město Brno,[59] teplovod měl stát 1,9 miliardy korun. Kvůli změně režimu a později také kvůli ekonomické nevýhodnosti byl projekt zastaven.[zdroj?]

V roce 2022 byl jako reakce na možné zastavení dodávek zemního plynu z Ruské federace projekt oživen. Teplovod dlouhý přes 40 kilometrů má být hotov v roce 2028.[60] V květnu roku 2023 byla podepsána smlouva o projektu mezi ČEZ a Teplárnami Brno.[61]

Další jaderná zařízení v areálu elektrárny

Meteorologický stožár

V areálu jaderné elektrárny Dukovany jsou kromě čtyř reaktorových bloků další dvě jaderná zařízení, úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů a dva sklady použitého jaderného paliva s celkovou kapacitou 194 obalových souborů.[62]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Dukovany-1 VVER-440/213 475 MW 510 MW 1. 1. 1979 24. 2. 1985 3. 5. 1985
Dukovany-2 VVER-440/213 477 MW 512 MW[63] 1. 1. 1979 30. 1. 1986 21. 3. 1986
Dukovany-3 VVER-440/213 477 MW 512 MW[63] 1. 3. 1979 14. 11. 1986 20. 12. 1986
Dukovany-4 VVER-440/213 475 MW 510 MW 1. 3. 1979 11. 6. 1987 19. 7. 1987
Dukovany-5 APR-1000 1000 MW 1050 MW 2029[64] 2036 2038
Dukovany-6 APR-1000 1000 MW 1050 MW 2030[64] 2037

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Jaderná elektrárna Dukovany chce zvýšit výkon a vyrobit tak víc elektřiny. oEnergetice.cz . 26. leden 2024, 12:43 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d WWW.FG.CZ, 2025, FG Forrest, a s. Historie a současnost. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b VONDRÁK, František. Historický okamžik. Před čtyřiceti lety začala v Dukovanech první štěpná reakce. Třebíčský deník. 2025-02-12. Dostupné online . 
  4. ↑ V Dukovanech letos ČEZ investuje 4,2 mld. Kč, meziročně o téměř miliardu více. oEnergetice.cz . 24. leden 2025, 12:00 . Dostupné online. 
  5. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Dukovany mají nového ředitele. Ten bývalý bude ještě radit. Třebíčský deník. 2020-06-03. Dostupné online . 
  6. ↑ VONDRÁK, František. Generační výměna v Dukovanech: věk zaměstnanců klesá, naopak počet je rekordní. Třebíčský deník. 2025-01-29. Dostupné online . 
  7. ↑ a b WWW.FG.CZ, 2025, FG Forrest, a s. Jaderná elektrárna Dukovany. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  8. ↑ ČEZ. Informace z JE Dukovany – úterý 27.2.2007 . Dukovany: ČEZ, 2007-02-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  9. ↑ a b c Chemickou válku proti vlastnímu obyvatelstvu měla před 40 lety zmírnit jaderná elektrárna Dukovany - Novinky. www.novinky.cz . 2025-03-21 . Dostupné online. 
  10. ↑ WWW.FG.CZ, 2016, FG Forrest, a s. „Nezničitelný“ dieselagregát – SBO Diesel. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  11. ↑ HISTORIE A SOUČASNOST EDU. www.cez.cz . . Dostupné online. 
  12. ↑ MAHEL, Luděk. V dukovanské elektrárně bude přísnější režim. Třebíčský deník . VLP, 2017-01-21 . Dostupné online. 
  13. ↑ REDAKCE. Bezpečnostní prověrky, lepší plot. Bezpečnostní opatření na Dukovanech. trebicsky.denik.cz. 2019-05-22. Dostupné online . 
  14. ↑ MAHEL, Luděk. Dukovanská elektrárna obhájila mezinárodní normy v ochraně životního prostředí. Třebíčský deník. 2019-12-04. Dostupné online . 
  15. ↑ Temelín a Dukovany chrání nový laserový systém, zachytí i dron. iDNES.cz . 2020-11-24 . Dostupné online. 
  16. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Dominanta Dukovan znovu září novotou: Šestá chladicí věž má nový kabát. Třebíčský deník. 2021-08-19. Dostupné online . 
  17. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Energetici v jaderné elektrárně Dukovany se stěhují do nového. Podívejte se. Třebíčský deník. 2021-12-15. Dostupné online . 
  18. ↑ https://www.stream.cz/dvtv-interview/jadro-je-nase-jedina-cesta-velky-prusvih-si-nemuzeme-dovolit-vladni-klimaticky-plan-je-desivy-65059512
  19. ↑ WWW.FG.CZ, 2025, FG Forrest, a s. Profil společnosti. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  20. ↑ WWW.FG.CZ, 2025, FG Forrest, a s. Informace o společnosti. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  21. ↑ CAREER (C) 2025, Alma. Elektrárna Dukovany II | ...kde jinde.. kdejinde.jobs.cz . . Dostupné online. 
  22. ↑ Výroční zpráva 2023. www.cez.cz . Elektrárna Dukovany II, 2024-05-15 . Dostupné online. 
  23. ↑ Výstavba nového jaderného bloku Dukovan by měla začít v roce 2029 | MPO. www.mpo.cz . . Dostupné online. 
  24. ↑ ČEZ SPUSTIL VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA STAVBU NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE V DUKOVANECH - 17. 3. 2022
  25. ↑ Jádro má ve Spojeném království silnou podporu. Výstavbu osmi bloků má zajistit staronový model financování. oEnergetice.cz . 5. květen 2022, 14:15 . Dostupné online. 
  26. ↑ ČEZ zahájil tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. E15.cz . . Dostupné online. 
  27. ↑ Vláda vyzve EDF a KHNP k závazným nabídkám na více bloků, Westinghouse ne. oEnergetice.cz . 31. leden 2024, 16:33 . Dostupné online. 
  28. ↑ VENTURA, Dáša Hyklová, Tomáš. Je rozhodnuto. Nové jaderné bloky bude v Česku stavět korejská KHNP. iDNES.cz . 2024-07-17 . Dostupné online. 
  29. ↑ KURZY.CZ. ČEZ: Nové jaderné bloky by měla postavit korejská KHNP | Kurzy.cz. zpravy.kurzy.cz . . Dostupné online. 
  30. ↑ KURZY.CZ. ČEZ: Vláda vybrala korejskou KHNP pro výstavbu dvou jaderných bloků | Kurzy.cz. zpravy.kurzy.cz . . Dostupné online. 
  31. ↑ MAŇÁKOVÁ, Magdalena. Kdy a za kolik? Co víme o českém jaderném tendru století. Seznam Zprávy . 2024-07-17 . Dostupné online. 
  32. ↑ Přetrvávající mýtus vlády o levné elektřině z Dukovan. Zaplatí si ji občané. Echo24 . 25. července 2024. Dostupné online. 
  33. ↑ https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/nove-jaderne-zdroje/nove-dukovany/umistovani#gallery-1
  34. ↑ Počkejme s podpisem smlouvy s KHNP, až budou jisté zakázky pro české firmy, říká šéf Svazu průmyslu. Ekonomický deník . 27. března 2025. Dostupné online. 
  35. ↑ Spolek žádá poslance, aby se dřív než Dukovany dostavěl Temelín. Ekolist.cz . . Dostupné online. 
  36. ↑ Dukovany nestačí. Bez Temelína se za elektřinu nedoplatíme . 2020-11-20 . Dostupné online. 
  37. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Rosatom nebude osloven v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Třebíčský deník. 2021-04-19. Dostupné online . 
  38. ↑ Jak vrátit energetické dodávky českým firmám? . zpravycr.cz, 2021-07-11 . Dostupné online. 
  39. ↑ Hra o dostavbu Temelína. Vlastizrada? Vláda a poslanci chtějí odříznout české ruce od vysoce kvalifikované práce. České národní listy. Dostupné online. 
  40. ↑ a b c Ruské palivo bude v Dukovanech ještě čtyři roky - Novinky. www.novinky.cz . 2024-04-16 . Dostupné online. 
  41. ↑ MAHEL, Luděk. Technická turistika táhne. Elektrárenská infocentra hlásí rekordy. Třebíčský deník. 2020-01-23. Dostupné online . 
  42. ↑ REDAKCE. V Dukovanech se podíváte do nitra reaktoru – virtuálně - Syndikát novinářů. brnozurnal.cz . 2022-11-24 . Dostupné online. 
  43. ↑ ŠVÁRA, Ondřej. ReakTour a prohlídka reaktoru: Dukovany letos navštívilo už 18 tisíc lidí. Třebíčský deník. 2023-08-01. Dostupné online . 
  44. ↑ WWW.FG.CZ, 2025, FG Forrest, a s. Elektrárny Dukovany a Dalešice loni navštívilo 54 138 zájemců. Skupina ČEZ - O Společnosti . . Dostupné online. 
  45. ↑ ČERNÝ, Kamil. Elektrárna neláká jen lidi, ale i ryby a dravé ptáky. Třebíčský deník . VLP, 2017-01-14 . Dostupné online. 
  46. ↑ MAHEL, Luděk. Na seznam zvířecích návštěvníků elektrárny přibyla užovka. Třebíčský deník. 2018-08-10. Dostupné online . 
  47. ↑ MAHEL, Luděk. U dukovanské elektrárny lze nyní dobít elektromobil za půl hodiny. Třebíčský deník. 2019-12-18. Dostupné online . 
  48. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. FOTO: Retenční nádrže v dukovanské elektrárně pomohou spodním vodám v okolí. Třebíčský deník. 2021-03-13. Dostupné online . 
  49. ↑ a b Proč vázne dostavba jaderné elektrárny Dukovany . 2021-10-01 . Dostupné online. 
  50. ↑ PAVLÍČEK, Luboš. Jak šel čas s Jadernou elektrárnou Dukovany. CT24. Dostupné online. 
  51. ↑ Dana Drábová: Důležité je, že ČEZ změnil stav své mysli Dostupné online
  52. ↑ Trest za nedbalou kontrolu svarů v JE Dukovany Dostupné online
  53. ↑ ČEZ: Elektrárna v Dukovanech se za 20 let zaplatila dvakrát . ekolist.cz, 2005-05-23 . Dostupné online. 
  54. ↑ https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html
  55. ↑ ČTK. Výroba Dukovan loni opět klesla a byla nejnižší za 28 let. Třebíčský deník . VLP, 2017-01-02 . Dostupné online. 
  56. ↑ a b BURKET, Daneš. Dukovanský palivový cyklus byl v roce 2005 zase o krok lepší. Zpravodaj ČNS . 2006-01-19 . Roč. 2006, čís. 01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-14. 
  57. ↑ MAHEL, Luděk. Palivo pět let vyrábělo elektřinu, šest let bude chladnout. Třebíčský deník. 2018-03-20. Dostupné online . 
  58. ↑ ČHMÚ. Odbor profesionální staniční sítě . ČHMÚ . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  59. ↑ Teplárenství Sborník materiálů z 5. Listovské rozpravy, 2.-3. června 1976, Brno. ndk.cz . . Dostupné online. 
  60. ↑ Brno plánuje stavbu horkovodu z elektrárny Dukovany za miliardy korun | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz . . Dostupné online. 
  61. ↑ HALUZA, Oldřich. Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, je třeba získat tisíc pozemků. iDNES.cz . 2023-05-29 . Dostupné online. 
  62. ↑ ČEZ. Informační centrum . Praha: ČEZ . Dostupné online. 
  63. ↑ a b Dukovanská elektrárna zvýšila výkon druhého bloku. oEnergetice.cz . 12. srpen 2024, 11:14 . Dostupné online. 
  64. ↑ a b ŠVÁRA, Ondřej. Rozšíření Dukovan: dva nové jaderné bloky získaly územní rozhodnutí. Třebíčský deník. 2023-10-30. Dostupné online . 

Související články

Externí odkazy

Jaderné elektrárny v Česku
V provozu
Plánování zastaveno